Table of Contents Table of Contents
Previous Page  42 / 200 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 42 / 200 Next Page
Page Background

40

výzkum této problematiky podmíněn získáváním a analýzou dat z celé řady disciplín

a stejně tak i interdisciplinárním složením výzkumných týmů. K tomu Stojanov

20

do-

dává, že experti se stále nedohodli na společném metodologickém přístupu, který by

umožnil odhad a predikci rozsahu environmentální migrace na globální či národní

úrovni. I když i v tomto směru se pomalu děje jistý pokrok.

21

Shrneme-li předchozí řádky společně s celou řadou novějších studií,

22

environmen-

tální změny, nedostatek přírodních zdrojů a přírodní katastrofy hrají významnou roli

v migračních procesech. Richard Black a jeho kolegové

23

v tomto směru rozlišují ne-

přímé vlivy environmentálních změn na migraci (například ekonomické procesy mě-

nící způsoby živobytí či politické vlivy způsobující konflikty o zdroje), a přímé vlivy

(například zvýšení hladiny moří, změna intenzity a frekvence tropických bouří, atd.).

Pro účely tohoto textu definujeme environmentální migranty

24

jako osoby, které byly

donuceny dočasně (do 1 roku), dlouhodobě (1-3 roky) nebo trvale (déle než 3 roky)

opustit své původní bydliště v důsledku:

• významného zhoršení stavu životního prostředí, které jim už nadále nemůže

zajistit bezpečné živobytí (například ztráta či nedostatek životně důležitých pří-

rodních zdrojů, především vody a půdy), nebo/a

• environmentálních procesů, které ohrožují jejich existenci anebo vážně ovliv-

ňují kvalitu jejich života (například náhlé přírodní nebo antropogenní kata-

strofy typu zemětřesení, povodně či hurikány, tsunami, sesuvy půdy, jaderné

havárie).

Environmentální migrace se odehrává zpravidla v rámci hranic domovského státu,

nicméně časté jsou i případy mezinárodní migrace, jak ukazuje text níže.

Ačkoliv se přírodní zdroje, jako jsou pitná voda nebo půda, mohou zdát nevyčerpa-

telné, je v mnoha případech realita zcela opačná. Dlouhodobá či rychlá zásadní změ-

20

STOJANOV, R. Environmental Migration: How can it be estimated and predicted? In: Globalisation

and its Impact to Society, Regions and States. Ostrava: Ostravská univerzita, 2006.

21

Srov. například KNIVETON, D. et al. Climate Change and Migration: Improving Methodologies to

Estimate Flows. Geneva: International Organization for Migration, 2008; PIGUET, E. Linking climate

change, environmental degradation, and migration: A methodological overview. In:WIREs Climate

Change, 2010, 1, s. 517-524.

22

HUGO, G. Future demographic change and its interactions with migration and climate change. In:

Global Environmental Change, 2011, 21 (Suppl. 1); CAMPBELL, J. R. Climate-Change Migration in

the Pacific. In: The Contemporary Pacific, 2014, 26 (1). OLIVER-SMITH, A. Debating environmental

migration: Society, nature and population displacement in climate change. In: Journal of International

Development, 2012, 24(8); SHEN, S.; BINNS, T. Pathways, motivations, and challenges: Contemporary

Tuvaluan migration to New Zealand. In: GeoJournal, 2012, 77(1).

23

BLACK, R. et al. The effect of environmental change on human migration. In: Global Environmental

Change, 2011, 21 (Suppl. 1).

24

Srov. s například EL-HINNAWI, E. Environmental refugees, op. cit., s. 5-6; JACOBSON, J. Environmental

Refugees: A Yardstick of Habitability, op. cit. MYERS, N. Environmental refugees in a globally warmed

world, op. cit., s. 167; BROWN, L. R. New flows of environmental refugees. People and the Planet, 2004.

[online]. Citováno 18. 2. 2004. Dostupné z:

http://www.peopleandplanet.net/doc.php?id=2134

).