40
výzkum této problematiky podmíněn získáváním a analýzou dat z celé řady disciplín
a stejně tak i interdisciplinárním složením výzkumných týmů. K tomu Stojanov
20
do-
dává, že experti se stále nedohodli na společném metodologickém přístupu, který by
umožnil odhad a predikci rozsahu environmentální migrace na globální či národní
úrovni. I když i v tomto směru se pomalu děje jistý pokrok.
21
Shrneme-li předchozí řádky společně s celou řadou novějších studií,
22
environmen-
tální změny, nedostatek přírodních zdrojů a přírodní katastrofy hrají významnou roli
v migračních procesech. Richard Black a jeho kolegové
23
v tomto směru rozlišují ne-
přímé vlivy environmentálních změn na migraci (například ekonomické procesy mě-
nící způsoby živobytí či politické vlivy způsobující konflikty o zdroje), a přímé vlivy
(například zvýšení hladiny moří, změna intenzity a frekvence tropických bouří, atd.).
Pro účely tohoto textu definujeme environmentální migranty
24
jako osoby, které byly
donuceny dočasně (do 1 roku), dlouhodobě (1-3 roky) nebo trvale (déle než 3 roky)
opustit své původní bydliště v důsledku:
• významného zhoršení stavu životního prostředí, které jim už nadále nemůže
zajistit bezpečné živobytí (například ztráta či nedostatek životně důležitých pří-
rodních zdrojů, především vody a půdy), nebo/a
• environmentálních procesů, které ohrožují jejich existenci anebo vážně ovliv-
ňují kvalitu jejich života (například náhlé přírodní nebo antropogenní kata-
strofy typu zemětřesení, povodně či hurikány, tsunami, sesuvy půdy, jaderné
havárie).
Environmentální migrace se odehrává zpravidla v rámci hranic domovského státu,
nicméně časté jsou i případy mezinárodní migrace, jak ukazuje text níže.
Ačkoliv se přírodní zdroje, jako jsou pitná voda nebo půda, mohou zdát nevyčerpa-
telné, je v mnoha případech realita zcela opačná. Dlouhodobá či rychlá zásadní změ-
20
STOJANOV, R. Environmental Migration: How can it be estimated and predicted? In: Globalisation
and its Impact to Society, Regions and States. Ostrava: Ostravská univerzita, 2006.
21
Srov. například KNIVETON, D. et al. Climate Change and Migration: Improving Methodologies to
Estimate Flows. Geneva: International Organization for Migration, 2008; PIGUET, E. Linking climate
change, environmental degradation, and migration: A methodological overview. In:WIREs Climate
Change, 2010, 1, s. 517-524.
22
HUGO, G. Future demographic change and its interactions with migration and climate change. In:
Global Environmental Change, 2011, 21 (Suppl. 1); CAMPBELL, J. R. Climate-Change Migration in
the Pacific. In: The Contemporary Pacific, 2014, 26 (1). OLIVER-SMITH, A. Debating environmental
migration: Society, nature and population displacement in climate change. In: Journal of International
Development, 2012, 24(8); SHEN, S.; BINNS, T. Pathways, motivations, and challenges: Contemporary
Tuvaluan migration to New Zealand. In: GeoJournal, 2012, 77(1).
23
BLACK, R. et al. The effect of environmental change on human migration. In: Global Environmental
Change, 2011, 21 (Suppl. 1).
24
Srov. s například EL-HINNAWI, E. Environmental refugees, op. cit., s. 5-6; JACOBSON, J. Environmental
Refugees: A Yardstick of Habitability, op. cit. MYERS, N. Environmental refugees in a globally warmed
world, op. cit., s. 167; BROWN, L. R. New flows of environmental refugees. People and the Planet, 2004.
[online]. Citováno 18. 2. 2004. Dostupné z:
http://www.peopleandplanet.net/doc.php?id=2134).




