SLP 08 (2014)

době existuje již celá řada studií, které nepřímo obviňují existenci této přehrady z větší

intenzity zemětřesení v jižní Číně v roce.

Dalším paradoxem výstavby velkých říčních přehrad je, že způsobují přesídlení oby-

vatel, přestože jejich výstavba je často zdůvodňována ochranou lidí před povodněmi.

Častější výskyt a intenzita hydrometeorologických extrémů způsobených měnícím se

klimatem vytvářejí častější a více intenzivní povodně. Tímto vroste tlak na větší výstav-

bu přehradních nádrží, které mají za úkol zadržet povodňové vlny. Takže i plánovaná

přesídlení z důvodu výstavby říčních přehrad do určité míry mohou mít souvislost se

změnou klimatu.

Překryv mezi jednotlivými kategoriemi můžeme najít u všech zmíněných typů

environmentální migrace. Každá z těchto skupin migrantů má svá časová specifika.

U první kategorie lze spíše očekávat (záměr) permanentní migraci z důvodu její čás-

tečné dobrovolnosti a možnosti mít dostatek času na rozhodnutí a volbu nového místa

působení, i když pozdější návrat také nelze vyloučit. Environmentální přesídlenci za-

hrnují různá časová měřítka – permanentní a dlouhodobé přesídlení, stejně tak jako

krátkodobé nebo opakované přesídlení. Časovou osu u této kategorie můžeme určit

jako migraci dočasnou (do 1 roku), cyklickou (periodické návraty), dlouhodobou (1-3

roky), ale i trvalou. Vyjma environmentálních přesídlenců, kteří se musí vystěhovat

rychle, mají všichni ostatní relativně dostatek času na výběr nové lokality (samozřejmě

v závislosti na svých finančních možnostech). Plánovaní přesídlenci migrují převážně

trvale, zvláště když je jejich území původu zničeno (například zaplaveno), případně

mají zakázaný návrat. Výjimky však nelze vyloučit ani u této kategorie.

͹. Závěr

Významné environmentální změny nebo přírodní katastrofy mohou zásadně zasáh-

nout do života obyvatel daného území a tím je přimět opustit své domovy a hledat

obživu jinde. Vzniká tak fenomén tzv. environmentální migrace. Nicméně migrace je

multi-faktorová záležitost a lidé se stěhují z jednoho důvodu jen zřídka. K tomu je tře-

ba přičíst fakt, že ne všechny environmentální změny či katastrofy způsobují migrace

obyvatel. To znamená, že příčiny environmentální migrace jsou mnohem komplexněj-

ší, často souvisí s ekonomickou chudobou, percepcí vlastních (rodinných) problémů,

pocitem bezpečnosti a sociální nejistotou.

Nicméně na začátku 21. století již planeta Země nenabízí neobydlená území, která

by byla vhodná pro masový příliv migrantů. Migrace obyvatel tak často paradoxně

může přispívat k další environmentální degradaci v důsledku zvyšujících se požadavků

(tlaků) na životní prostředí.

Ke zhoršení stavu životního prostředí přitom může dojít lidskou činností i činností

přírodních sil, nejčastěji však kombinací obou. V každém případě je zhoršení stavu

ADAMS, P. Chinese study reveals Three Gorges Dam triggered 3,000 earthquakes, numerous landslides.

Probe International, 2011. [online]. Citováno 4. 12. 2011. Dostupné z:

org/2011/06/01/chinese-study-reveals-three-gorges-dam-triggered-3000-earthquakes-numerous-landslides/.