SLP 08 (2014)

POSTAVENÍ A OCHRANA ENVIRONMENTÁLNÍCH MIGRANTŮ

V MEZINÁRODNÍM PRÁVU

Karolina Žákovská

Tzv. environmentální (či environmentálně podmíněná) migrace není produktem

moderní doby, opuštění stávajícího sídla patří mezi tradiční strategie umožňující člově-

ku čelit změnám přírodních podmínek. V posledních desetiletích však tento fenomén

nabývá nebývalých rozměrů, a to zejména v souvislosti se změnou klimatu, resp. jejími

projevy v podobě hydrometeorologických extrémů (tropické bouře, dlouhotrvající

sucha, intenzivní záplavy) či stoupající hladiny moří a s nimi souvisejícími změnami

v dostupnosti přírodních zdrojů. Přesné počty migrujících osob nejsou známy, odha-

duje se však, že změny životního prostředí (samotné či ve spojení s příčinami ekono-

mického a politického charakteru) stojí za 10-25% současných migračních proudů.

Předpovědět budoucí rozsah environmentálně podmíněné migrace je z důvodu jejího

komplexního charakteru nemožné, nejčastěji uváděný odhad je 200 milionů osob do-

nucených opustit své domovy do roku 2050.

Přestože je tento odhad v posledních

letech kritizován jako vědecky nepodložený (s největší pravděpodobností oprávněně),

je nepochybné, že v příštích desítkách let bude k masovým přesunům obyvatelstva,

jejichž hlavní příčinou bude závažná změna životního prostředí, docházet.

Rostoucí význam fenoménu environmentální migrace a jeho ekonomické, sociál-

ní a bezpečnostní souvislosti jej v posledních letech dostaly do popředí zájmu mno-

ha vědních disciplín, včetně práva. Tento text se v souladu se zaměřením celé mo-

nografie věnuje jednomu dílčímu právnímu aspektu tohoto fenoménu, totiž mezi-

národněprávnímu postavení a ochraně osob, jež tuto strategii tváří v tvář změnám

životního prostředí volí.

CLARK, W. A. V. Environmentally Induced Migration and Conflict. Berlin, Heidelberg: Springer Verlag,

2008, s. 1.

Nejčastěji citovaným autorem je v této souvislosti britský profesor, environmentalista Norman Myers,

který se problematikou migrace z environmentálních příčin dlouhodobě zabývá a odhady jejího budou-

cího vývoje představil poprvé v polovině 90. let 20. století (z jeho dalších prací srov. např. MYERS,N.

Environmental refugees: a growing phenomenon of the 21

century. In: Philosophical Transactions of the

Royal Society B, 2002, sv. 357, s. 609). Jeho odhad 200 milionů osob donucených opustit své domovy

z důvodu změn životního prostředí do roku 2050 byl následně převzat řadou dalších autorů a institucí,

včetně OSN

Srov. např. JAKOBEIT, C., METHMANN, C. ‘Climate Refugees’ as Dawning Catastrophe? A Critique

of the Dominant Quest for Numbers. In: SCHEFFRAN, J.

et al.

(eds.). Climate Change, Human Security

and Violent Conflict. Challenges for Societal Stability. Hexagon Series on Human and Environmental

Security and Peace. Sv. 8. Berlin, Heidelberg: Springer Verlag, 2012, s. 301-314. V obecné rovině srov.

též BARNES, Hannah. How many climate migrants will there be?. In:

BBC News Magazine

[online].

2013 [cit. 2014-09-01]. Dostupné z: