Table of Contents Table of Contents
Previous Page  54 / 200 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 54 / 200 Next Page
Page Background

52

možnost volby): jejich životní prostor se stává nezpůsobilým pro podporu života člo-

věka, přesídlení tak není otázkou jejich svobodného rozhodnutí, ale jedinou strategií

přežití (v případě pozvolných změn životního prostředí mají environmentální přesíd-

lenci do určité míry možnost rozhodnout se

kdy

, nikoliv však

zda

odejít). Stojanov

a kol. nebyli samozřejmě prvními, kdo na tuto kategorii environmentálních migrantů

upozornil – naopak právě jí byla od 70. let 20. století především věnována pozornost

– jejich přínos však spočívá v jejím přesném vymezení a zařazení do logické struktury

fenoménu environmentální migrace.

Environmentální přesídlenci jsou v odborné literatuře nazývání různě, nejčastěji

jsou pro ně používány výrazy

environmentální uprchlíci

(

environmental refugees

),

20

envi-

ronmentální migranti

(

environmental migrants

) se zdůrazněním, že se jedná o nucenou

(nedobrovolnou) migraci (

forced migration

),

21

či – Stojanovově terminologii odpoví-

dající –

osoby přesídlené z environmentálních příčin

(

environmentally displaced persons

,

EDPs, ve francouzštině

déplacés environnementaux

).

22

Zdá se přitom, že poslední z uve-

dených pojmů, případně v modifikované podobě

lidé přesídlení z environmentálních

příčin

(

environmentally displaced people

)

začíná v posledních letech převažovat, a to

zejména díky jeho osvojení řadou renomovaných autorů a odborných institucí.

23

20

Zejména EL-HINNAWI, E. op. cit., ale i řada dalších autorů. Spíše výjimečně se objevuje Brownův

pojem

ekologičtí uprchlíci

(

ecological refugees

), srov. např. WESTRA, L. Environmental justice and the

rights of ecological refugees. London: Earthscan, 2009.

21

Pojem

nucená (nedobrovolná) migrace

(

forced migration

)

je v tomto smyslu používán např. v MCADAM,

J. op. cit., ale i řadou dalších autorů.

22

Pojem

environmentally displaced persons

je používán např. v rámci Úřadu vysokého komisaře OSN pro

uprchlíky (

Office of the United Nations Hig Commissioner for Refugees

, UNHCR). Srov. TÜRK, V. Can

protection of environmentally displaced persons be found in existing protection regimes? What are

the next steps from a protection perspective? In: UNHCR. The Nansen Conference: Climate Change

and Displacement in the 21

st

century [online]. Oslo, 7. června 2011 [cit. 2014-09-01]. Dostupné

z:

http://www.unhcr.org/4def8e3c9.html.

Používá ho i definice obsažená ve druhé verzi návrhu

Úmluvy o mezinárodním postavení osob přesídlených z environmentálních příčin (Draft Convention on the

international status of environmentally-displaced persons)

vytvořeného dvěma univerzitními centry působícími

na Univerzitě v Limoges (Francie), Centrem mezioborového výzkumu v právu životního prostředí, územního

plánování a urbanismu (

Centre de recherche interdisciplinaire en droit de l’environnement de l’aménagement et

de l’urbanisme

, CRIDEAU) a Výzkumným centrem práv člověka (

Centre de recherche sur les droits de la

personne

), zveřejněné v roce 2010 (první verze návrhu úmluvy byla publikována v roce 2008 v

Revue

européenne de droit de l’environnement

). Dle návrhu se pojmem „osoby přesídlené z environmentálních

příčin“ rozumí

„jednotlivci, rodiny a populace čelící náhlé či postupné environmentální katastrofě, která

zásadně negativně ovlivňuje jejich životní podmínky a která vede k jejich nucenému přemístění z místa

jejich obvyklého bydliště, a to buď na začátku této katastrofy, nebo v jejím průběhu“

(

“‘

[e]

nvironmentally-

displaced persons’ are individuals, families and populations confronted with a sudden or gradual

environmental disaster that inexorably impacts their living conditions, resulting in their forced displacement,

at the outset or throughout, from their habitual residence”

, čl. 2 odst. 2). Návrh je dostupný v příloze

publikace Nová lidská práva. Studie z lidských práv č. 3. PFUK, Praha, 2013.

23

Kromě UNHCR tento výraz používá i řada dalších institucí, např. Globální síť pro studium lidských

práv a životního prostředí

(Global Network for the Study of Human Rights and the Environment)

, Centrum