48
ͷ. Postavení a ochrana … koho?
Chceme-li zkoumat postavení a ochranu určité skupiny osob v právu, je třeba tuto
skupinu určitým způsobem vymezit. U fenoménu environmentální migrace je však
nalezení společných charakteristik dotčených osob poměrně obtížné, resp. je možné
jen na té nejobecnější úrovni, prostřednictvím neurčitého kritéria opuštění stávajícího
bydliště z důvodu (negativních) změn životního prostředí. Takové obecné vymezení
však zároveň postrádá smysl, neboť nezbytně vede k pouze obecným závěrům ohledně
postavení a ochrany migrujících osob.
ͷ.ͷ Neurčitost konceptu aneb kolikrát přesidluješ z důvodu environmentálních
změn, tolikrát potřebuješ ochranu mezinárodním právem?
Fenomén přesidlování z environmentálních příčin byl poprvé podrobněji zkoumán
4
v 70. letech 20. století v souvislosti s prudkým růstem populace v některých částech
světa a související obavou z nedostatku zdrojů. Autorský kolektiv nevládní organizace
Worldwatch Institute
vedený jejím zakladatelem LesteremBrownem v té souvislosti použil
pojem
ekologický uprchlík
(
ecological refugee
, výraz
ecological
byl uveden v uvozovkách),
a to pro obyvatele zemí subsaharské Afriky nucené opouštět své domovy z důvodu roz-
šiřování pouště v důsledku nadměrné pastvy (
overgrazing
) a deforestace.
5
Průkopníkem
konceptu environmentální migrace – či přesněji environmentálního uprchlictví – se
pak v 80. letech 20. století stal Essam El-Hinnawi, který v roce 1985 vydal pod hla-
vičkou Programu OSN pro životní prostředí (
United Nations Environment Programme
,
UNEP) publikaci nazvanou
Environmental refugees
6
, v níž definoval
environmentální
uprchlíky
(
environmental refugees
) jako
„osoby, které byly donuceny opustit svá tradiční sídla, dočasně, či trvale, z důvodu
výrazného narušení životního prostředí (přírodního původu a/nebo vyvolaného člově-
kem), které ohrožovalo jejich existenci a/nebo vážně ovlivňovalo kvalitu jejich života.
‘Narušením životního prostředí’ se v této definici rozumí jakékoliv fyzikální, chemické
a/nebo biologické změny ekosystému (či přírodních zdrojů), které jej činí, dočasně, či
trvale, nezpůsobilým podpory lidského života.“
7
El-Hinnawiho definice je velmi široká, pro zařazení osoby do kategorie
environ-
mentálního uprchlíka
podle ní
postačuje splnění pouze dvou podmínek: i) opuštění
trvalého sídla (domova), a to ii) z důvodu zhoršení životního prostředí přesahujícího
4
Někteří autoři uvádějí, že pojem
ekologický uprchlík
se poprvé objevil již v roce 1948. Srov. MCADAM, J.
Climate Change, Forced Migration, and International Law. New York: Oxford University Press, 2012, s. 39.
5
BROWN, L.Twenty-Two Dimensions of the Population Problem.Worldwatch Paper 5.WORLDWATCH
INSTITUTE. Washington, D.C., 1976, s. 40.
6
EL-HINNAWI, E. Environmental refugees, Nairobi: UNEP, 1985.
7
“
[Environmental refugees are]
those people who have been forced to leave their traditional habitat, temporarily
or permanently, because of a marked environmental disruption (natural and/or triggered by people) that
jeopardized their existence and/or seriously affected the quality of their life. By ‘environmental disruption’ in
this definition is meant any physical, chemical, and/or biological changes in the ecosystem (or resource base) that
render it, temporarily or permanently, unsuitable to support human life.”
(tamtéž, s. 4).




