45 / 200
43
mova a živobytí (především ve srovnání s následující subkategorií). Tito lidé mají delší
zkušenost s environmentální degradací (například půdní degradace, změna srážkového
režimu) nebo periodicky se opakujícími přírodními katastrofami (povodně, hurikány,
zemětřesení aj.) a jejich rozhodování se vystěhovat postupně roste.
Mezi konkrétní příklady tohoto typu migrace můžeme zařadit obyvatele z ostrovů
s malou nadmořskou výškou (například Maledivy, Kiribati a další) z důvodu zvyšování
hladiny moří a znehodnocování zásob pitné vody. Dalším příkladem této migrace je
opakovaná neúroda z důvodu půdní degradace (například v oblasti Aralského jezera).
Mezi další environmentální změny způsobující populační procesy patří snižování srá-
žek, respektive jejich sezónní variabilita. Příkladem takové migrace bylo období tzv.
Dust Bowl
na amerických a kanadských prériích během 30. let minulého století, kdy
miliony lidí musely opustit jejich domovy kvůli dlouhodobému suchu.
30
b) Rychlí (okamžití) environmentální přesídlenci
– jsou nuceni se přesídlit z místa
jejich stálého pobytu téměř okamžitě před předpovězenou přírodní katastrofou, v je-
jím průběhu nebo ihned po ní. V době působení takové náhlé katastrofy jsou lidé často
evakuováni ze svých domovů třebas i preventivně z důvodu ohrožení jejich životů.
Jejich bydliště, zemědělská produkce či jiné způsoby obživy jsou pak ve většině případů
kompletně zničeny. Případně po návratu ztratili přístup k základním přírodním zdro-
jům (pitná vody, půda, potrava).
Migranti patřící do této kategorie jsou nejčastěji popisováni jako „oběti změny kli-
matu“, případně dokonce ihned označováni za „klimatické uprchlíky“. Ve skutečnosti
je velmi těžké rozlišit, kdy jsou lidé nuceni odejít z míst svého bydliště kvůli dopadům
variability klimatu (změny z pohledu krátkodobého vývoje klimatu) nebo přirozené
změně klimatu (z pohledu dlouhodobého vývoje). Proto používání těchto termínů
považujeme za neadekvátní. Nicméně klimatické extrémy a jejich vzrůstající intenzita
(a někdy i četnost) jsou v mnohých regionech světa realitou a některým lidem nezbývá
nic jiného, než na určitou dobu nebo natrvalo opustit své domovy.
Do tohoto typu přesídlení můžeme zařadit okamžité opuštění svých domovů během
noci na ostrově Vestmannaeyjar patřícího Islandu v roce 1973, když se otevřela praskli-
na, která umožnila chrlení lávy. Lidé se museli přemístit do hor a za několik měsíců se
přestěhovali napořád.
31
Jak už bylo zmíněno výše, mnoho lidí opustilo oblast postiže-
nou jadernou katastrofou v Černobylu. Jednalo se celkem o 350 tisíc lidí, kteří opustili
své domovy. Téměř okamžitě po katastrofě bylo evakuováno 25 tisíc lidí v rámci prv-
ní vlny žijících a pracujících v nejbližších obydlených oblastech a bezpečnostní zóně
30
GREGORY, J. N. American exodus: The Dust Bowl Migration and Okie Culture in California. New
York: Oxford University Press, 1991.
31
WILLIAMS, R.S., MOORE, J.G. Man Against Volcano: The Eruption on Heimaey, Vestmannaeyjar,
Iceland. Denver: USGS (United States Geological Survey), 1983.