Table of Contents Table of Contents
Previous Page  51 / 200 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 51 / 200 Next Page
Page Background

49

určitou míru (je ohrožen život či vážně ovlivněna jeho kvalita). Přestože obsahuje pr-

vek nutnosti, definice nijak blíže nevymezuje příčiny přesídlení (mohou jimi být jak

přírodní či průmyslové katastrofy, tak pozvolné zhoršování kvality životního prostředí

či dostupnosti zdrojů), nezohledňuje

cílovou destinaci ani roli státu příslušnosti pře-

sidlujících osob. Stejně jako celá publikace tak má El-Hinnawiho definice především

humanitární rozměr

8

s cílem upozornit na problémy související s novými, environ-

mentálně podmíněnými migračními proudy.

Problematikou přesidlování z důvodu zhoršení stavu životního prostředí se následně

zabývala celá řada autorů, z nichž mnozí se pokoušeli vyrovnat s El-Hinnawim, resp.

již Brownem, navrženým označením postižených osob jako

uprchlíků

(

refugees

). Jakkoli

je totiž tento výraz nejsrozumitelnější, neboť implikuje nutnost přesídlení a potřebu

ochrany (postižené osoby „prchají“ před náhlým či dlouhodobým zhoršením stavu

životního prostředí a potřebují útočiště a pomoc

9

), je zároveň kritizován, a to jak z dů-

vodů právních (není v souladu s univerzálně uznávanou mezinárodněprávní definicí,

která za uprchlíka považuje pouze osobu, která se nachází mimo svou vlast a má opráv-

něné obavy před pronásledováním ze stanovených důvodů

10

), tak faktických (impliku-

je pasivní postavení „oběti“, které neodpovídá ve většině případů environmentální mi-

grace skutečnosti a je odmítáno obyvateli některých ohrožených oblastí

11

). Z hlediska

obsahového navíc El-Hinnawiho definice řadě společenských věd nevyhovuje: pro

právo je příliš široká (ne všechny osoby přesidlující z důvodu zhoršení stavu životního

prostředí potřebují stejnou právní ochranu), pro vědy zkoumající migraci obyvatelstva

naopak příliš úzká (nepokrývá veškeré přesidlování, v němž faktor změn životního

prostředí hraje hlavní roli). V odborném diskurzu se proto začal postupně prosazovat

neutrální pojem

environmentální migrant

(

environmental migrant

) označující obecně

jakoukoliv osobu migrující (přesidlující) z důvodu významných změn životního pro-

středí.

Nespornou výhodou pojmu

environmentální migrant

z hlediska práva je jeho nekon-

fliktnost, resp. skutečnost, že – na rozdíl od pojmu

environmentální uprchlík –

neko-

liduje s žádnou univerzálně uznávanou právní definicí. Naopak zásadní nevýhodou je

jeho obecná povaha: na rozdíl od geodemografie se totiž právo nezabývá studiem příčin

a typologií migračních procesů. Účelem práva je chránit určité společenské hodnoty,

mimo jiné též práva jednotlivců a skupin. V tomto směru bezpochyby sehrává zásadní

8

Srov. v tomto smyslu též BATES, D.C. Environmental Refugees? Classifying Human Migrations Caused

by Environmental Change. In: Population and Environment, 2002, 23(5), s. 466.

9

Anglický výraz

refugee

se vyvinul z francouzského

réfugié

, příčestí minulého od slova

se réfugier

, tedy

vyhledat útočiště, uchýlit se do útočiště. Srov. Refugee. Online Etymology Dictionary [online]. 2014

[cit. 2014-09-01]. Dostupné z:

http://www.etymonline.com/index.php?term=refugee.

Výraz

réfugié

je

ve francouzštině používán též jako substantivum

uprchlík

.

10

Podrobněji srov. dále kapitolu

Postavení a ochrana vnějších environmentálních přesídlenců de lege lata

.

11

Označení

uprchlíci

odmítají například obyvatelé některých tichomořských ostrovů (Kiribati, Tuvalu)

ohrožených stoupající hladinou moří, neboť je považují na nedůstojné. Srov. MCADAM, J. op. cit.,

s. 40-41.