SLP 08 (2014)

57 / 200

55
označit za (v právním smyslu) nechráněné. Spadají totiž do širší kategorie vnitřně pře-
sídlených osob (internally displaced persons, IDPs), jejichž ochranu je povinen zajistit
stát, v jehož jurisdikci se nacházejí.32 Základním dokumentem mezinárodního práva
upravujícím problematiku vnitřního přesidlování jsou univerzální Řídící principy pro
vnitřní přesidlování, jež na regionální úrovni doplňuje zatím jediná právně závazná
úmluva věnovaná této problematice, tzv. Kampalská úmluva přijatá na půdě Africké
unie. Relevantní jsou i obecné lidskoprávní instrumenty, z nichž lze mimo jiné odvodit
povinnost států vnitřní přesídlení organizovat, je-li to z důvodu ochrany práv osob
(zejména práva na život) nezbytné.33,34
milionů). Viz GUHA-SAPIR, D., HOYOIS, P., BELLOW, R. Annual Disaster Statistical Review 2013:
The Numbers and Trends. Brussels: CRED, 2014, s. 1.
32 Srov. v tomto smyslu nedávnou rezoluci Valného shromáždění OSN zdůrazňující, že státy jsou primárně
zodpovědné za zajištění ochrany a pomoci vnitřně přesídleným osobám ve své jurisdikci ( “The General
Assembly … [e]mphasizing that States have the primary responsibility to provide protection and assistance to
internally displaced persons within their jurisdiction”, rezoluce Valného shromáždění OSN ze dne 18. pro-
since 2013 věnovaná tématu vnitřně přesídlených osob, dokument A/RES/68/180, sedmý preambulární
odstavec).
33 Zatímco zemětřesení může udeřit náhle a neočekávaně, je moderní věda s větší či menší mírou přesnosti
schopna upozornit na riziko výskytu a intenzity hydrometeorologických extrémů, stejně jako na regio-
nální variace a budoucí vývoj zvyšování hladiny oceánů. Právům obyvatel potenciálně postižených ob-
lastí pak v této souvislosti odpovídá povinnost států zajistit monitorování rizik, informovanost obyvatel
a případně též jejich evakuaci, resp. plánované přesídlení. Evropský soud pro lidská práva tyto povinnosti
odvodil z práva na život, když v případu Budayeva a další proti Rusku konstatoval, že „zásadním význam
… [tohoto práva] vyžaduje, aby rozsah pozitivních závazků dle čl. 2 [Evropské úmluvy o lidských právech]
zahrnoval povinnost příslušných orgánů učinit pro případ katastrof vše, co je v jejich moci, pro [jeho] ochra-
nu“. Srov. případ Budayeva a další proti Rusku (stížnosti č. 15339/02, 21166/02, 20058/02, 11673/02
a 15343/02), rozsudek ESLP ze dne 20. března 2008 [online]. Dostupný z:
sites/eng/pages/search.aspx?i=001-85436 [cit. 2014-09-01]. Přestože byl rozsudek vynesen orgánem re-
gionálního mechanismu ochrany lidských práv a týkal se poměrně specifické přírodní katastrofy (masivní
sesuvy půdy v důsledku prudkých dešťů), lze jeho závěry bezpochyby zobecnit na jakoukoliv život ohro-
žující změnu životního prostředí.
34 Specifické problémy přinášejí v tomto směru pozvolné změny životního prostředí určité oblasti, kte-
ré na jednu stranu poskytují dostatek času na naplánování přesídlení (včetně výběru vhodného místa
a shromáždění potřebných prostředků), na druhou stranu však svým charakterem ztěžují rozhodnutí, kdy
k přesídlení přistoupit. V případě pozvolných změn bude totiž velmi dlouho existovat jakýsi „přechodný
stav“, kdy se podmínky pro život budou neustále pomalu zhoršovat, aniž by ovšem byl život v dané oblas-
ti zcela znemožněn. Zejména v případě domorodých národů bude z důvodu jejich sepětí s půdou nalezení
vhodného okamžiku nesmírně obtížné a je pravděpodobné, že řada domorodých skupin bude přesídlení
do poslední chvíle odmítat, neboť nebudou věřit, že oblast, v níž žily generace jejich předků, se skutečně
stane neobyvatelnou. Příkladem takových obtíží je pravděpodobně první plánované vnitřní přesídlení
skupiny obyvatelstva z důvodu dopadů klimatických změn, které se týká obyvatel Carteretovo ostrovů
( Carteret Islands), malého souostroví tvořeného několika atoly náležejícího k Papui-Nové Guineji. Viz
např. I need a new home, my island has sunk. UNESCO [online]. 2012 [cit. 2014-09-01]. Dostupné z:
VO5JqvmG8S.