46
životního prostředí spojeno se ztrátou živobytí, a proto je velmi obtížné odlišit envi-
ronmentální příčiny migrace od příčin ekonomických. Tato skutečnost však překva-
pivě hraje důležitou roli. Pojem environmentální uprchlík neodpovídá mezinárodním
konvencím a lidé, kteří museli opustit své domovy z důvodu zničeného prostředí,
nemají nárok na azyl ani jinou potřebnou ochranu.
Debaty o počtu environmentálních migrantů se vedou téměř od počátku vzniku
konceptu
37
a tvoří základ pro případná politická rozhodnutí. Nicméně počty envi-
ronmentálních migrantů není možné určit zcela přesně. Důvodem je nejen nejednot-
nost ve vymezení definice či jednotlivých kategorií environmentálních migrantů, ale
také neexistence jednotné metodologie pro jejich identifikaci, jak již bylo řečeno výše.
Celou situaci navíc ještě komplikuje multi-faktorová podmíněnost celého fenoménu
a cirkulace migrantů mezi místem původu a novou destinací.
37
STOJANOV, R. Environmental Migration: How can it be estimated and predicted? In: Globalisation
and its Impact to Society, Regions and States. Ostrava: Ostravská univerzita, s. 302-311, 2006.




