8 / 200
6
rova Kiribati, jehož domov postupně mizí v oceánu důsledkem klimatických změn.
Poslední kapitolou druhé části publikace je text Martiny Hájkové, která se zamýšlí
nad vztahem environmentální migrace a rozvojových projektů. Zabývá se mimo jiné
tím, co je to rozvojový projekt, jaká jsou kritéria pro zhodnocení jeho pozitivních
a negativních vlivů a zda existuje odpovědnost států za negativní vliv rozvojových
projektů na environmentální (nucenou) migraci.
Třetí část publikace pojednává o válečných uprchlících. Hned v úvodu tento pojem
vymezuje Věra Honusková a uvažuje o tom, zda lze válečné uprchlíky v současném mezi-
národním právu ochránit. Na ni pak navazuje Tomáš Bruner, který se zabývá přípa-
dy, kdy se lidé prchající před násilím nechtěně stávají nositeli samotného násilí a jsou
ve svém zranitelném postavení zneužiti jako součástí vojenské strategie bojujících stran.
Čtvrtá část (IV.) se zaměřuje na otázku možnosti a rozsahu nepřímé ochrany „nepra-
vých“ uprchlíků, a to především prostřednictvím Evropské úmluvy o lidských prá-
vech (EÚLP) a na ni navázané judikatury Evropského soudu pro lidská práva (ESLP).
Na možné provázání závazků plynoucích z čl. 3 EÚLP s nepřímou ochranou válečných
uprchlíků před navrácením se zaměřil Ján Šikuta. Otázku, zda a jak jsou před navrace-
ním chráněni váleční migranti nacházející se na volném moři, kteří připlouvají vyhle-
dat ochranu do bezpečnějších oblastí, si klade Eliška Flídrová. Rozebírá problematiku
search and rescue operací a to, zda je možná ochrana válečných migrantů na volném
moři pomocí non-refoulement. Popisuje také případ ESLP Hirsi Jamaa a další v Itálie.
Používáním diplomatických záruk v případech navracení osob do států, kde by těmto
osobám mohlo hrozit mučení či jiné nedovolené zacházení, se zabývá Miroslav Kaštyl,
který ve svém příspěvku popisuje důvody současného používání záruk ze strany států
a podrobuje je kritické analýze z pohledu principu non-refoulement. Miloš Kulda se
zabývá problematikou legality zásahů do osobní svobody migrantů a klade si otázku,
jak ochranu osobní svobody řeší EÚLP, jaký je její průnik s Listinou práv EU a jaká je
při řešení této problematiky úloha a význam ESLP. Problematika souběhu extradičního
a azylového řízení ve světle judikatury ESLP je pak rozebrána v posledním příspěvku
čtvrté části publikace Viktorem Kundrákem, který se věnuje otázce slučitelnosti vyhošťo-
vací či vydávací vazby s EÚLP, rozebírá materiální a procesní požadavky, které musí tako-
vá vazba splňovat, a ukazuje, jaké mohou v této souvislosti nastat praktické problémy.
Publikaci pak v její poslední části uzavírá závěrečná reflexe a kritické zamyšlení edi-
torek. Na základě dílčích závěrů, k nimž v jednotlivých statích dospěli jejich autoři,
se v ní snaží nalézt odpovědi na otázky vymezené v úvodu a předestřít své zhodnocení
problému, jenž je vymezen již samotným názvem publikace a determinuje celý její
obsah, tedy zda mohou být dnešní migranti již zítra uprchlíky.