55 / 110
53
Stejně významná jako zajištění ochrany environmentálních migrantů je proto i otáz-
ka uplatnění institutu mezinárodní odpovědnosti za klimatické změny, resp. škody
způsobené jejich negativními dopady, včetně zhoršení životního prostředí určité oblas-
ti v míře vyvolávající nedobrovolnou environmentální migraci. V problematice změn
klimatu patří tato otázka
„k nejsložitějším a nejvíce diskutovaným“
158
a odborná právní
literatura jí věnuje poměrně velkou pozornost. Základním problémem klimatických
změn v tomto směru je jejich obtížná přičitatelnost jednotlivým státům. Vzhledem
k tomu, že jejich přesné mechanismy nejsou známy, je prakticky nemožné prohlásit, že
opakované hydrometeorologické extrémy či zvyšování mořské hladiny, které činí urči-
tou oblast neobyvatelnou, jsou způsobené jednáním určitého subjektu. Přestože se vět-
šina autorů shoduje, že mezinárodní odpovědnost států by z tohoto důvodu bylo velmi
obtížné prokázat
159
(o čemž ostatně svědčí i osud výše zmíněné stížnosti původního
obyvatelstva Arktidy proti Spojeným státům americkým), domníváme se, že by mezi-
národní právo a postižené státy neměly na tuto cestu rezignovat. Bez uznání odpověd-
nosti – ať už právní, či alespoň morální formou reálně vymahatelného závazku poskyt-
nout pomoc – totiž nebude možné vyřešit ekonomické a sociální problémy, jež s sebou
klimatické změny přinášejí chudším regionům světa, včetně problému nedobrovolné
environmentální migrace. Odmítnutí jakékoliv odpovědnosti států, které v rozporu
se svými mezinárodními závazky odmítají snižovat emise skleníkových plynů, by zna-
menalo nejen naprostou ztrátu důvěryhodnosti mezinárodního práva v této oblasti,
ale bylo by též v rozporu se základními zásadami mezinárodních vztahů zakotvenými
v Chartě OSN, zejména zásadami spravedlnosti a úcty ke smluvním závazkům.
158
McADAM, J.
op. cit.
pozn. 55, s. 90.
159
Srov.
ibid.
, s. 90-97 a díla tam citovaná. Za největší překážku označují autoři prokázání příčinné souvis-
losti mezi jednáním státu a škodou způsobenou změnou klimatu.