SLP 03 (2013)

Tato studie nejdříve stručně přiblížuje problematiku vyvážení elektroodpadu a před-

staví mezinárodní a regionální mechanismy, jež se snaží obchodování s elektroodpadem

zabránit. Jelikož jsou dané mechanismy kontroly stále neúčinné, studie v druhé části

poukazuje na možnost čelit problematice vyvážení elektroodpadu skrze prosazování se

práva na neznečištěné životní prostředí. Závěr shrnuje, že uplatnění se práva na neznečiš-

těné životní prostředí zajistí odpovědnost těch, kdo životní prostředí ohrožují.

ͷ. Mezinárodní systém ochrany proti vývozu nebezpečných odpadů

Praktiky vyvážení elektroodpadu do rozvojových zemí a do zemí východního bloku

narůstaly již během 80. let. Důvodem byly zvyšující se náklady na zpracování ne-

bezpečných odpadů, a to v důsledku nově přijatých právních úprav chránících život-

ní prostředí. Začala se tak rozmáhat iniciativa darovat použité elektronické přístroje

chudším zemím. Postupem času se darování použitých přístrojů přeměnilo ve vyváže-

ní elektroodpadu. Hlavními příjemci elektroodpadu se staly především západoafrická

Nigérie a Ghana,

167

a také asijská Čína a Indie. Problematika vývozu toxického odpadu

se ovšem týká i východoevropských států, např. Ukrajiny a Ruska.

Rozmáhání se přeshraničního obchodování s nebezpečnými odpady z rozvinutých

do rozvojových zemí vedlo k přistoupení k tzv. Basilejské úmluvě . Tato úmluva měla

zabránit vývozu nebezpečných odpadů přes hranice OECD zemí a jejich zneškodňo-

vání. Účelem úmluvy je ochrana lidského zdraví a životního prostředí, tedy co největší

omezení obchodování s nebezpečnými odpady, především jejich přeshraniční vývoz.

168

K dnešnímu dni k Basilejské úmluvě přistoupilo 173 států a ratifikovalo ji 165 států.

Přesto byl dopad Basilejské úmluvy na omezení nelegálního obchodu s elektroodpa-

dem, z níže uvedených důvodů, zatím minimální:

1. Spojené státy úmluvu neratifikovaly, vývoz elektroodpadu pro ně tak není ne-

legální,

2. slabiny úmluvy jsou státy zneužívány, především ta skutečnost, že vývoz použi-

té elektroniky je povolen, pokud je jeho účelem znovuužívání v cílové zemi,

3. ratifikující státy nedodržují požadavky úmluvy.

Důležitým instrumentem pro ochranu životního prostředí je i tzv.

Aarhuská úmlu-

z roku 1998, která se zakládá na 1. zásadě nížeji zmíněné Stockholmské dekla-

167

FRANDSEN, D. M., RASMUSSEN, J. a SWART, M. U.:

What a waste – how your computer causes

health problems in Ghana

, DanWatch, MakeITfair, listopad 2011.

168

Cílem Basilejské úmluvy je snížit pohyby nebezpečných odpadů přes hranice států na minimum v sou-

ladu s postupy pro správné nakládání s těmito odpady z hlediska životního prostředí; zneškodňovat ne-

bezpečné odpady a ostatní odpady co nejblíže jejich zdroji; minimalizovat vznik nebezpečných odpadů

co do množství a nebezpečnosti; zajistit přísnou kontrolu pohybu nebezpečných odpadů přes hranice

států a prevenci nelegální přepravy; zakázat přepravu nebezpečných odpadů do zemí, které nedisponují

legislativní, administrativní a technickou kapacitou k jejich řízení a zneškodňování v souladu s environ-

mentálně šetrnými metodami; pomáhat rozvojovým zemím a zemím s transformující se ekonomikou při

transpozici systémů environmentálně bezpečného řízení nakládání s odpady, které v těchto zemích jsou

vytvářeny. Viz

Origins of the Basel Convention

či

www.basilej.int