SLP 03 (2013)

52 / 110

50
Specifické jsou v tomto směru pozvolné změny životního prostředí určité oblasti,
které na jednu stranu poskytují dostatek času na naplánování přesídlení (včetně výběru
vhodného místa a shromáždění potřebných prostředků), na druhou stranu však svým
charakterem ztěžují rozhodnutí, kdy k přesídlení přistoupit. V případě pozvolných
změn bude totiž velmi dlouho existovat jakýsi „přechodný stav“, kdy se podmínky
pro život budou neustále pomalu zhoršovat, aniž by ovšem byl život v dané oblasti
zcela znemožněn. Zejména v případě původních obyvatel bude z důvodu jejich sepětí
s půdou nalezení vhodného okamžiku nesmírně obtížné a je pravděpodobné, že řada
domorodých skupin bude přesídlení do poslední chvíle odmítat, neboť nebudou věřit,
že oblast, v níž žily generace jejich předků, se skutečně stane neobyvatelnou. Příkladem
takových obtíží je pravděpodobně první plánované vnitřní přesídlení skupiny obyva-
telstva z důvodu dopadů klimatických změn, které se týká obyvatel Carteretovo ostro-
vů (Carteret Islands), malého souostroví tvořeného několika atoly náležejícího k Papui-
Nové Guineji.143
Základním předpokladem pro naplnění povinnosti státu chránit život svých obyva-
tel jejich přesídlením z postižených oblastí je samozřejmě existence vhodného území
v jurisdikci daného státu. Tento předpoklad chybí u tzv. zanikajících států, o nichž
bylo pojednáno výše, které se z důvodu hrozby zániku své státnosti nacházejí ve zcela
specifické situaci, pro niž současné platné mezinárodní právo nemá řešení.
ͺ.͹.͸ Povinnosti státu během migrace a v post-migrační fázi
Pro určení povinností státu v průběhu migrace a po usazení na novém místě jsou
relevantní již zmíněné Řídící principy pro vnitřní přesidlování (Guiding Principles on
Internal Displacement, dále též jen „Řídící principy“), přijaté někdejší Komisí OSN pro
lidská práva v roce 1998.144 Připomeňme, že účelem sestavení Řídících principů bylo
zajištění ochrany osob, které „byly donuceny nebo musely uprchnout nebo opustit své do-
movy či místa obvyklého bydliště zejména v důsledku nebo ve snaze vyhnout se důsledkům
ozbrojeného konfliktu, situací všeobecného násilí, porušování lidských práv nebo přírodních či
lidmi způsobených katastrof a které nepřekročily mezinárodně uznávanou státní hranici“.145
Přestože se jedná pouze o dokument soft law, lze u řady z uvedených principů dovodit
jejich závazný charakter, neboť vycházejí z existujících lidskoprávních nástrojů.
Řídící principy obecně požadují, aby přesidlování neprobíhalo způsobem, který po-
rušuje právo na život, důstojnost, svobodu a bezpečnost postižených osob.146 Tento
obecný požadavek dále doplňují a rozvíjejí dílčími principy zabývajícími se jednotlivý-
mi právy, včetně práva na fyzickou, mentální a morální integritu, na přiměřené životní
143 Více informací viz např. I need a new home, my island has sunk. UNESCO: Rio+20 [online]. 6.6.2012.
Dostupné z:
land_has_sunk/#.UhkWlj9AD3A [cit. 2013-07-31].
144 Dokument E/CN.4/1998/53/Add.2.
145 Viz definice „vnitřně přesídlených osob“ v čl. 2 GPID, anglické znění viz pozn. 62.
146 Princip 8 GPID.