104 / 610
102
Lidská práva a disent v transatlantickém kontextu
Jan Géryk – PF UK
Úvod
„My budeme proti těm diktátorům, které nejvíc nemáte rádi vy,
(…)
pokud vy bude-
te proti těm diktátorům, které nejvíc nemáme rádi my.“
Tato slova pronesl roku 1976
při jednání uvnitř americké Demokratické strany senátor Daniel Patrick Moynihan
směrem k aktivistovi Samu Brownovi Jr., který navrhoval vystoupit s lidskoprávní ar-
gumentací proti pravicovým autoritářským režimům.
1
Uvedený citát pěkně shrnuje
hlavní charakteristiky lidských práv, kterým se budeme v této práci věnovat. Zejména
z historického pohledu totiž načrtneme politickou povahu lidských práv, problém se-
lektivity v jejich prosazování a jejich určitou dobovou podmíněnost. Vycházeje přede-
vším z inspirace revizionistickým pojetím dějin lidských práv, které v současné době
představuje například Samuel Moyn, se budeme snažit propojit problematiku lidských
práv se dvěma fenomény, které v českých intelektuálních kruzích rámují současnou
velice zajímavou lidskoprávní debatu – s disentem a transatlantickými vztahy.
Politologové Jaroslav Fiala, Ondřej Slačálek a Blanka Charvátová připravili na po-
čátku roku 2014 k vydání výbor esejů Noama Chomského s názvem
Disident Západu
.
Ke zvolenému názvu výboru editoři dodávají, že slovo disident
„může ve středoevrop-
ském kontextu vyznívat v souvislosti s Chomskym poněkud nemístně“
, jelikož je u nás pře-
devším chápáno v souvislosti s represemi ze strany komunistického režimu. Nicméně
i když má podle Fialy a Slačálka srovnání Chomského s východoevropskými disidenty
své meze, je ilustrativní v tom, že v obou případech byl opoziční postoj kritikou, která
„mířila na klíčové prvky a praktiky daného uspořádání, ale která se zároveň
odkazovala k hodnotám, jež s daným uspořádáním sdílela. Podobně jako se Charta
77 odkazovala k lidskoprávním závazkům Husákova Československa, zasazuje Noam
Chomsky svou kritiku jednání USA a jejich spojenců do kontextu hodnot, k nimž se
tyto státy hlásí.“
2
Důležitá pro nalézání společných postojů však není jen disidentská pozice v daném
systému, ale také její obsahová náplň. Z tohoto důvodu není shoda disidentů pocháze-
jících z různých režimů garantovaná. Naopak, Chomského návštěva České republiky,
která proběhla jen chvíli po českém vydání jeho politických textů, poukázala na limity
společné řeči bývalých disidentů z obou stran Atlantiku, a to právě pokud jde o lidská
práva. Chomsky ostatně již po známém americkém projevu Václava Havla v roce 1990
kritizoval v dopise novináři Alexandru Cockburnovi vcelku ostrým jazykem zejména
1
MOYN, Samuel.
The Last Utopia: Human Rights in History
. Cambridge: Harvard University Press,
2010. s. 153.
2
FIALA, Jaroslav; SLAČÁLEK, Ondřej. Doslov: Americký universalismus Noama Chomského. In:
CHOMSKY, Noam.
Disident Západu
. Praha: Karolinum, 2014. s. 329, 342-343.