279 / 610
277
například nemůže optimalizovat pro svou vlastní potřebu. Proprietární kód ale nemusí
být zároveň komerčním, protože může být šířen zdarma (tento software nazýváme
freeware). Komerční software je software, který uživatel získá za monetární protiplnění
(jedná se spíše o model podnikání).
9
Komerční software může být jak proprietární, tak
free software (tj. s otevřeným zdrojovým kódem).
Freeware vs. free software
Zatímco definičním znakem free softwaru je otevřený zdrojový kód, freeware je pro-
prietární software. Uživatel nemá přístup ke zdrojovému kódu softwaru. Freeware však
není komerčním softwarem, tudíž je poskytován zásadně zdarma (popřípadě za sym-
bolické protiplnění).
Zdrojový kód
Velmi zjednodušeně řečeno se jedná o prvotní vyjádření počítačového programu
coby souboru instrukcí napsaných v programovacím jazyku (v anglicky psané literatu-
ře se často používá pojem „
human readable
“). Zdrojovému kódu rozumí programátoři,
ale počítač neumí zdrojový kód „přečíst“.
Strojový kód
Aby počítač porozuměl zdrojovému kódu, opět velmi zjednodušeně, musí být počí-
tačový program přeložen do strojového kódu, neboli zkompilován pomocí kompiláto-
ru (tzv. „
machine readable
“).
10
Strojovému kódu sice rozumí počítač, programátor však
této číselné sekvenci nerozumí.
Někteří autoři se snaží rozdíl mezi zdrojovým a strojovým kódem demonstrovat
na analogickém příkladu mezi jídlem a receptem k jeho přípravě. Zdrojový kód je
receptem (souborem instrukcí), dle kterého může být jídlo připraveno, zatímco z při-
praveného jídla podle tohoto receptu jednak nevyabstrahujeme složení ingrediencí
a už vůbec ne celý postup přípravy.
11
Odvozené dílo
Pojem veřejných licencí „
derrivative work
“ může být přeložen jako zpracované nebo
odvozené dílo. Veřejné softwarové licence často tento pojem definují v úvodních usta-
noveních. Tyto definice, a to platí zejména pro licenci GNU GPL (za což byla také
kritizována), jsou obvykle širší než pojem „
derrivative work
“ definovaný v § 101 17
U.S.C. Přitom už 17 U.S.C. v § 101 stanoví poměrně širokou definici oproti napří-
klad českému AZ, který pojem zpracování zmiňuje v § 2 odst. 4, blíže ho však nespeci-
fikuje. Zpracované dílo ve smyslu AZ a „
derrivative work
“ ve smyslu 17 U.S.C. vychází
z obdobných principů. Zejména ke zpracování díla je potřeba souhlasu autora, vedle
9
FERGUSON, D. Syntax Errors: Why Version 3 of the GNU General Public License Needs Debugging.
Journal of Law & Technology
. 2006, roč.
7
, č. 2, s. 401.
10
Heslo: „Object Code“, dostupné z
:https://en.wikipedia.org/wiki/Object_code[cit. 2016-04-15].
11
CARDONA, J. J. Gonzalez de Alaiza. Open Source, Free Software, and Contractual Issues.
Texas
Intellectual Property Law Journal.
2007, roč. 15, č. 2, s. 164.