283 / 610
281
sudků týkajících se FOSS, tentokrát z pera amerických soudců, je rozsudek United
States Court of Appeals for the Federal Circuit, populárně označován jako Jacobsen
v. Katzer.
25
Na těchto rozsudcích můžeme prakticky demonstrovat rozdíly v nazírání
na autorské právo a licence v angloamerické a evropské právní kultuře. Americký soud
se zaměřuje převážně na monetární souvislosti a na to, zda se jedná o zásah do smluv-
ního nebo autorského práva, německý soud naopak důkladně analyzuje otázky, jakými
jsou osobnostní práva autora a práva uživatelů vyplývající z licence.
3.2 Rozhodné právo
Vývojář z Prahy se rozhodne zapracovat kód šířený pod licencí GNU AGPL v. 3
do své aplikace, která se má dle jeho názoru stát „
best-sellerem
“ a otřást softwarovým
světem. Aplikaci chce samozřejmě prodávat za úplatu a zveřejnění zdrojového kódu
k aplikaci by zmařilo jeho aspiraci na vysoký výdělek. Aplikace je s velkou slávou
uvedena na trh, avšak místo hrnoucích se objednávek vývojáře kontaktuje autor pů-
vodního softwaru, americký občan bydlící v New Yorku, protože se dozvěděl, že český
vývojář porušil licenční podmínky tím, že nezveřejnil zdrojový kód k aplikaci. Dle
jakého práva se bude řídit spor z porušení ustanovení veřejné licence?
Většina veřejných licencí neobsahuje volbu rozhodného práva, protože jsou tyto li-
cence zamýšleny býti univerzálním nadnárodním dokumentem.
26
Pokud dospějeme k závěru, že rozhodným právem bude právo České republiky,
vycházíme z doktríny
lex loci protectionis
, neboli z principu teritoriality autorského
práva, který je v české i v zahraničních jurisdikcích široce akceptován.
27
Tento závěr je
podpořen i ustanovením čl. 5 odst. 2 RBÚ.
Můžeme také vycházet ze ZMPS, konkrétně z § 80: „
Práva duševního vlastnictví se
řídí právním řádem státu, který tato práva přiznává a poskytuje jim ochranu
.“
Jiným způsobem určování rozhodného práva k nehmotným statkům je doktrína „
lex
loci origines
“. Dle této teorie je rozhodné právo určeno místem původu nehmotného
statku.
28
Doktrína „
lex loci origenes
“ se však prozatím příliš neuplatňuje.
29
4. Veřejné softwarové licence
4.1 Typy veřejných softwarových licencí (zobecnění)
30
FOSS licencí je velký počet (viz 2.2. Jsou Open Source Software a Free Software sy-
nonyma? (Free Software Foundation v. Open Source Initiative)), v praxi jsou nejčastěji
využívány licence BSD, MIT, Apache, MPL, LGPL a GNU GPL, jak lze demonstro-
25
Fed. Cir. 2008.
26
ŠTĚDROŇ, B.
Ochrana a licencování počítačového programu
. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010.
s. 69.
27
TŮMA, P.
Smluvní licence v autorském právu
. 1. vyd. Praha: Beck, 2007. s. 136.
28
ŠTĚDROŇ, ref. 26, s. 71.
29
TŮMA, ref. 27, s. 137.
30
Pro odkazy na znění jednotlivých licencí viz 6.6. Zdroje znění veřejných softwarových licencí.