434 / 610
432
trativy je zřejmá, v případech švarcsystému však navíc představují prvek dalšího da-
ňového zvýhodnění. Určitá míra zjednodušení bude vždy doprovázena jistou mírou
nepřesnosti, je však zapotřebí zhodnotit současnou diferenciaci výdajových paušálů
a rozdělit poplatníky do skupin s odpovídající procentní výší paušálního výdaje, a to
vedle samotného snížení jednotlivých sazeb paušálních výdajů či zavedení nižšího stro-
pu pro jejich uplatnění
58
. Na druhé straně by osoby s příjmy ze samostatné činnosti
měly mít možnost jako daňově uznatelný výdaj uplatnit zaplacené pojistné na sociální
zabezpečení, případně některé další výdaje v prokazatelné výši.
4.2.4 Sazba daně a solidární zvýšení daně
Sazba daně ani solidární zvýšení daně nejsou z pohledu švarcsystému problematické,
úprava sazby daně by však byla nezbytná v návaznosti na úpravu dílčího základu daně
z příjmů ze závislé činnosti z důvodu zachování daňového výnosu. V případě jejího
pouhého zvýšení by pak došlo k částečnému zmenšení rozdílu ve zdanění příjmů ply-
noucích ze závislé a samostatné činnosti.
4.2.5 Pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Vzhledem ke značné rozdílnosti výše pojistného na veřejné zdravotní pojištění, která
vyplývá z odlišně stanoveného vyměřovacího základu, je na místě uvažovat o sblížení
právní úpravy vyměřovacích základů pro příjmy ze závislé činnosti a z činnosti samo-
statné, jelikož systém veřejného zdravotního pojištění je neekvivalentní a služby z něj
poplatníkům hrazené jsou totožné.
V případě pojistného na sociální zabezpečení se jedná především na straně zaměst-
navatele o faktor zvyšující jeho náklady na práci vykonávanou osobou ve vztahu závis-
lé činnosti. Současné nastavení průběžného financování systému sociálního pojištění
však neumožňuje snížení pojistných odvodů bez úpravy výše dávek z tohoto systému
poskytovaných či posílení odpovědnosti jednotlivce a jeho motivaci ke spoření na stáří.
Nižší vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení u osob samostatně výděleč-
ně činných s sebou samozřejmě nese nárok na dávky sociálního pojištění, které jsou nižší,
než ty, na které vznikne nárok zaměstnanci a ve svém důsledku může tato situace vést
k vyšším výdajům státu na straně sociální podpory a pomoci např. v podobě příspěvku
na bydlení.
Závěr
Cílem práce bylo analyzovat a zhodnotit právní úpravu daně z příjmů fyzických
osob se zaměřením na aspekty konstrukční prvků daní, které představují příčinu ten-
dence poplatníků uzavírat vztahy zastřené závislé činnosti, za současného předestření
úvah týkajících se možných změn právní úpravy daně z příjmů fyzických osob de lege
ferenda.
58
Jako logická hranice se jeví 1 000 000Kč, která odpovídá výši obratu, při které se osoba stává plátcem
daně z přidané hodnoty a vede pro tyto účely daňovou evidenci. VANČUROVÁ 2013 op. cit., s. 190.