SBORNÍK 66 SVOČ 2016

433

Na základě provedené analýzy jednotlivých konstrukčních prvků, obsažené v kapi-

tole 2., lze konstatovat, že současná právní úprava daně z příjmů fyzických osob, není

z hlediska eliminace švarcsystému, tedy vztahů zastřené závislé činnosti, optimální.

Mezi daňovým zatížením poplatníků s příjmy ze závislé činnosti a s příjmy z činnosti

samostatné existuje značný rozdíl, který je bezpochyby jednou z hlavních příčin vy-

užívání nelegální daňové optimalizace v podobě švracsystému, přičemž obdobná si-

tuace panuje v oblasti pojistného na sociální a veřejné zdravotní pojištění. Podstatu

uvedené situace je možno nalézt v nastavení konstrukce dílčích základů daně z příjmů

fyzických osob. Koncept „superhrubé mzdy“ u příjmů plynoucích ze závislé činnosti

představuje základ daně z právního hlediska nelogicky rozšiřovaný o pojistné placené

zaměstnavatelem, zatímco základ daně u příjmů plynoucích ze samostatné činnos-

ti je výrazně snižován uplatňováním velkoryse nastavených paušálních výdajů, které

v případě vztahů zastřené závislé činnosti představují daňové zvýhodnění na straně po-

platníka a úsporu nákladů na straně zaměstnavatele (či formálně „odběratele“). První

kroky vedoucí k úspěšnému omezení jsou proto zrušení konceptu „superhrubé mzdy“

a návrat k úpravě dílčího základu daně účinné do konce roku 2007 a zároveň snížení

paušálních výdajů společně s umožněním snížit základ daně z příjmů ze samostatné

činnosti o částku zaplaceného pojistného na veřejnoprávní pojištění.

Vedle uvedeného je žádoucí sjednocení judikatury týkající se švarcsystému a přehod-

nocení dosavadních rozhodnutí, v nichž je výkon činnosti, která naplňující znaky zá-

vislé činnosti alespoň v podstatných rysech, kvalifikován jako výkon činnosti samostat-

né, a to zejména z hlediska právní jistoty pro účely daňového řízení, v němž rozhodují

finanční úřady o přítomnosti zastřené závislé činnosti a případném doměření daně.

Neméně významná je též problematika administrativních nákladů na straně plátců

daně ze závislé činnosti a zejména pak na straně poplatníků s příjmy ze samostatné čin-

nosti, u nichž jsou až neúměrně vysoké. Přestože se z pohledu uvedeného poplatníka

nejedná o jednu z příčin uzavírání vztahů zastřené závislé činnosti, je nezbytné při-

jmout opatření směřující k omezení těchto výdajů, přičemž optimálním se jeví projekt

jednoho inkasního místa pro příjmy veřejných rozpočtů.

Vhodné je na závěr zmínit, že práce je zpracována v první polovině roku 2016,

kdy je aktuální diskuze týkající se novelizace zákoníku práce „

směrem k větší flexibilitě

základních pracovněprávních vztahů za současného posílení ochrany postavení zaměstnan-

ce v těchto právních vztazích“,

která do značné míry s problematikou švarcsystému

souvisí, třebaže se jedná o oblast pracovního práva. Jak bylo výše uvedeno, přestože

se daňověprávní a pracovněprávní úprava v mnohém liší, okruh postihovaných osob

za účelem omezení výskytu švarcsystému se bude v mnoha případech z velké části

prolínat a je tak na místě uvažovat o dané problematice komplexně napříč uvedenými

odvětvími práva.

Srov. blíže Mpsv.cz. [online]. 2016 [cit. 12. 3. 2016]. Nový zákoník práce: Co navrhujeme a chceme

prosadit?. Dostupné z WWW: