SBORNÍK 66 SVOČ 2016

428

Vzhledem k očividným odlišnostem ve stanovení základu daně u příjmů ze samo-

statné činnost a činnosti závislé, je zřejmé, že výhodu v podobě nižší daňové povin-

nosti nebude spatřovat ve výkonu zastřené závislé činnosti pouze zaměstnanec, nýbrž

i zaměstnavatel, jehož celkové náklady na zaměstnance se tímto způsobem z části zre-

dukují.

2.2.4 Sazba daně a solidární zvýšení daně

Pro sazbu daně a solidární zvýšení daně, platí právní úprava totožná s úpravou zda-

nění závislé činnosti, které byla podrobněji rozebrána v kapitolách týkajících se zdaně-

ní závislé činnosti 2.1.4 a 2.1.5 i s ohledem na příjmy plynoucí z činnosti samostatné.

3. Právní úprava odvodů v podobě pojistného na sociální zabezpečení

a veřejné zdravotní pojištění

Z hlediska poplatníka vykonávajícího práci ve vztahu zastřené závislé činnosti, je ne-

méně významná povinnost odvádět pojistné na sociální zabezpečení a pojistné na ve-

řejné zdravotní pojištění. Výsledné zatížení jeho příjmů, bude ve většině případů od-

lišné od zatížení příjmů plynoucích z pracovněprávního vztahu, a zpravidla bude nižší.

Pokud se jedná o veřejné zdravotní pojištění, pojistné je povinen odvádět každý

zákonem stanovený plátce. V případě výkonu závislé činnosti hradí pojistné za zaměst-

nance zčásti sám zaměstnanec a zčásti zaměstnavatel, který je současně povinen celé

pojistné, včetně části stržené zaměstnanci, odvést na účet zdravotní pojišťovny. Naproti

tomu osoba samostatně výdělečně činná hradí a odvádí pojistné sama. Mimo uvedené

je u zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné odlišná úprava vyměřovacího

základu, který bude u zaměstnance vyšší, s výjimkou nízkopříjmových skupin,

pro

oba však platí totožná výše procentní sazby pojistného. Na základě uvedeného často

nastává situace, kdy osoba samostatně výdělečně činná odvádí pojistné nižší, než je

odváděno za zaměstnance, přestože oba mají nárok na stejnou zdravotní péči hrazenou

z veřejného zdravotního pojištění.

Systému sociálního pojištění se povinně účastní jak zaměstnanec spolu se zaměst-

navatelem, tak osoba samostatně výdělečně činná, u níž jedinou výjimku představuje

nemocenské pojištění, kterého se účastní pouze dobrovolně. Výkon závislé činnosti je

opět spojen s povinností zaměstnavatele odvádět pojistné orgánům správy sociálního

zabezpečení, a to jak pojistné jež zaměstnavatel za zaměstnance platí sám, tak pojistné

srážené zaměstnanci. Osoba samostatně výdělečně činná hradí a odvádí pojistné sama,

stejně jako v případě pojistného na veřejné zdravotní pojištění. I zde jsou pravidla pro

stanovení vyměřovacího základu odlišná a celková sazba totožná,

systém důchodové-

ho pojištění však není neekvivalentní, jako je tomu u veřejného zdravotního pojištění

Jedná se o důsledek minimálního vyměřovacího základu, který je pro osoby samostatně výdělečně činné

stanoven vyšší než pro zaměstnance.

Lišit se budou v případě, kdy se osoba samostatně výdělečně činná nebude účastnit nemocenského

pojištění.