431 / 610
429
a výše vyměřovacího základu a doba účasti v systému sociálního pojištění následně
nalezne odraz ve výši konkrétních dávek poskytovaných z tohoto systému, ať už se
jedná o důchody, podporu v nezaměstnanosti či dávky nemocenského pojištění, kde
se uplatní princip zásluhovosti. Svůj význam má též maximální vyměřovací základ,
který ovlivňuje podobu dílčího základu u příjmů ze závislé činnosti a tím i výslednou
daňovou povinnost poplatníka.
Pro zaměstnavatele i osobu samostatně výdělečně činnou představuje plnění povin-
ností souvisejících se sociálním a zdravotním pojištěním další administrativní náklady,
které budou v pracovněprávních vztazích, vedle administrativních nákladů na plnění
daňové povinnosti, přispívat k vyšší ceně práce zaměstnance, při výkonu samostat-
né činnosti naopak zatíží samotného poplatníka. Vhodné je též uvažovat o pojistném
placeném za zaměstnance zaměstnavatelem, jako o jeho dalším nákladu, který mu při
zajišťování prací za pomoci osob samostatně výdělečně činných nevzniká.
4. Východiska pro úvahy de lege ferenda
4.1 Grafické znázornění analyzovaných skutečností
Poté co se předchozí kapitoly zabývaly jednotlivými konstrukčními prvky daně
z příjmů fyzických osob za účelem nalezení jejich aspektů, na jejichž základě se po-
platník rozhoduje pro uzavření vztahu zastřené závislé činnosti, nebude bez významu
na závěr demonstrovat výši nákladů zaměstnavatele ve vztahu k závislé a samostatné
činnosti a dále daňové zatížení poplatníků v číslech.
V tabulce 4.1.1 (viz příloha 1) je zvažován budoucí zaměstnavatel („odběratel“),
který poptává pracovní sílu. V případě zaměstnání zaměstnance je ochoten vynaložit
prostředky ve výši 335 000Kč ročně. Využije-li služeb osoby samostatně výdělečně
činné, může její odměnu a tím i svoje náklady ve srovnání s odměnou zaměstnance
znatelně snížit, protože pojistné si v tomto případě bude platit sama osoba samostatně
výdělečně činná. V tabulce jsou uvedeny dva případy osob samostatně výdělečně čin-
ných, z nichž jedna uplatňuje paušální výdaje dle ustanovení § 7 odst. 7 ZDP ve výši
60% a druhá ve výši 40%. Jak zaměstnanec, tak osoby samostatně výdělečně činné
uplatňují slevu na poplatníka v souladu s ustanovením § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP.
Účelem tabulky 4.1.2 (viz příloha 2) je ukázat míru zatížení příjmů poplatníka cel-
kovými odvody, tedy pojistným na veřejnoprávní pojištění a daní z příjmů fyzických
osob. U osoby s příjmy plynoucími ze závislé činnosti, je zvažováno pouze pojistné,
které je povinen platit zaměstnanec. U osoby samostatně výdělečně činné je opět zva-
žováno stanovení základu daně za využití 60% paušálních výdajů podle ustanovení § 7
odst. 7 písm. b) ZDP. Současně je opět uplatněna sleva na poplatníka podle ustanovení
§ 35ba odst. 1 písm. a) ZDP.
Přes degresi, kterou je možné v tabulce 4.1.2 (viz příloha 2) sledovat u míry zatížení
příjmů plynoucích ze samostatné činnosti, je zřejmé, že celkové zatížení povinnými