425 / 610
423
průměrné mzdy.36 Uvedené ustanovení se tedy vztahuje jak ke zdanění příjmů ze
závislé činnosti, tak ke zdanění příjmů z činnosti samostatné, přestože degresivita daně
byla zřetelná zejména u příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.
37
Současně je však
zjevné, že konstrukce solidárního zvýšení daně je vytvořena v první řadě právě s ohle-
dem na příjmy ze závislé činnosti a dílčí základ z těchto příjmů, jelikož zvýšení se uplat-
ňuje v okamžiku, kdy se příjmy pro účely stanovení dílčího základu daně ze závislé
činnosti navyšují pouze o částku pojistného na veřejné zdravotní pojištění zaplaceného
zaměstnavatelem, pro které není stanoven maximální vyměřovací základ.
38
Naproti
tomu příjmy ze samostatné činnosti budou zpravidla podléhat solidárnímu zvýšení
dříve, než poplatník, kterému tyto příjmy plynou, dosáhne maximálního vyměřovací-
ho základu pro pojistné na důchodové pojištění.
39
2.2 Právní úprava zdanění příjmů ze samostatné činnosti
2.2.1 Subjekt daně
Postavení poplatníka s příjmy ze samostatné činnosti a případného plátce daně
z těchto příjmů je poněkud odlišné od postavení subjektů daně při zdaňování příjmů
z činnosti závislé. Poplatník má v těchto případech jednoznačně dominantní postave-
ní. Naopak osoba plátce se bude vyskytovat pouze eventuálně, bude-li daň vybírána
srážkou ze samostatného základu. Administrativní zátěž spojená s plněním daňové po-
vinnosti leží proto v převážné většině případů na poplatníkovi.
40
S tím korespondují
i výsledky studie Pavla a Vítka
41
, kteří za rok 2007 naměřili průměrné vyvolané nákla-
dy u zdanění příjmů fyzických osob z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti
ve výši, která se pohybuje mezi 29 – 34% stanovené daně.
Ve srovnání se závislou činností je tak pro poplatníka výkon samostatné činnosti,
z pohledu administrativní zátěže spojené s plněním daňové povinnosti, mnohonásobně
nákladnější a v typických případech švarcsystému pro něj představuje nevýhodu, jelikož
se jedná o náklady, které je při výkonu závislé činnosti povinen nést zaměstnavatel.
2.2.2 Předmět daně
Příjmy ze samostatné činnosti jsou součástí skupiny taxativně vymezených příjmů
tvořících předmět daně z příjmů fyzických osob. Jejich podrobnější vymezení nalez-
neme v ustanovení § 7 odst. 1 a 2 ZDP, které výslovně zdůrazňuje, že za příjmy ze
samostatné činnosti se považují příjmy v tomto ustanovení vyjmenované s výjimkou
36
Stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení. Viz ustanovení § 16a odst. 2
písm. b) ZDP.
37
VANČUROVÁ 2013 op. cit., s. 319.
38
Viz zákon České národní rady č. 592/1992 Sb., i pojistném na všeobecné zdravotní pojištění.
39
Viz ustanovení § 15a odst. 5 zákona České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabez-
pečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
40
Obdobná je situace v případě pojistného na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění.
41
VÍTEK, Leoš; PAVEL, Jan. Analýza nákladů soukromého sektoru vyvolaných daňovým systémem.
Dostupné z WWW:
<http://www.mfcr.cz/assets/cs/media/TZ_2009-08_Analyza-nakladu-soukromeho-sektoru-vyvolanych-danovym-systemem-Vyzkumna-studie.pdf>.