SBORNÍK 66 SVOČ 2016

422

o zcela logický krok. Úprava základu daně byla při změně daňové sazby jediným mož-

ným způsobem, jak zachovat daňový výnos.

Vedle toho, že je současné pojetí konstrukce základu daně v podobě „superhrubé

mzdy“, z právního hlediska nelogické, značným způsobem zvyšuje míru zdanění,

ve srovnání se základem, který je konstruovaný jako příjem snížený o povinné pojistné

sražené či uhrazené zaměstnancem.

To je při srovnání se zdaněním příjmů ze samo-

statné činnosti jedním z důvodů, který vede poplatníky k uzavírání vztahů zastírajících

závislou činnost, jejíž výkon je pro ně z daňového hlediska méně výhodný.

2.1.4 Sazba daně

Již zmíněný zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů

zavedl pro fyzic-

ké osoby namísto zákonné progresivní sazby daně jednotnou lineární sazbu ve výši 15%,

přičemž výše uvedeným způsobem upravil dílčí základ daně u příjmů fyzických osob

ze závislé činnosti a výrazně zvýšil výši jednotlivých slevy na dani mající vazbu

na poplatníka daně z příjmů fyzických osob a daňová zvýhodnění na děti. Zákonná

sazba daně je však vždy relativní k základu daně a dalším konstrukčním prvkům. Z toho

důvodu je lineární daňová sazba stanovená zákonem o daních z příjmů výrazně odlišná

od sazby efektivní,

která zůstala nadále mírně progresivní, zejména v důsledku nezda-

nitelného minima odpovídajícího výši uplatněných slev na dani a daňových zvýhodně-

ní a v důsledku solidárního zvýšení daně.

2.1.5 Solidární zvýšení daně

Solidární zvýšení daně z příjmů fyzických osob mělo být podle důvodové zprávy

k zákonu č. 500/2012 Sb.

zavedeno výhradně mezi lety 2013 až 2015, jako kon-

strukční prvek daně reagující na degresivní povahu daně z příjmů fyzických osob ze

závislé činnosti ve vysokopříjmových skupinách, která byla způsobena vlivem maxi-

málního vyměřovacího základu pojistného na sociální zabezpečení a zahrnutím částky

odpovídající pojistnému a sociální zabezpečení, jež je povinen z příjmů ze závislé čin-

nosti platit zaměstnavatel, do dílčího základu daně z příjmů fyzických osob ze závislé

činnosti.

Zákon o daních z příjmů upravuje solidární zvýšení v ustanovení § 16a, podle kterého

ke zvýšení daně dojde, pokud součet příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně

podle § 6 ZDP (tedy „hrubého příjmu“ a nikoliv „ superhrubého příjmu“) a dílčího

základu daně podle § 7 ZDP v příslušném zdaňovacím období překročí 48násobek

Za míru zdanění je považován podíl daně a zdanitelných příjmů. Srov. VANČUROVÁ, Alena.

Zdanění

osobních příjmů. 1. vydání.

Praha: Wolters Kluwer, 2013. s. 41. ISBN 978-80-7478-388-3.

Takovouto konstrukci upravoval zákon o daních z příjmů do konce roku 2007.

Zákon č. 261/2007 Sb.

Za efektivní sazbu je považován podíl daně z příjmů fyzických osob a základu daně. Srov. VANČUROVÁ

2013 op. cit., s. 42.

Důvodová zpráva k zákonu č. 500/2012 Sb., o změně daňových, pojistných a dalších zákonů v souvis-

losti se snižováním schodků veřejných rozpočtů. In: Beck-online [právní informační systém] C. H. Beck

[cit. 20. 3. 2016].