SBORNÍK 66 SVOČ 2016

418

Přestože výše zmíněné pojmy závislé práce a závislé činnosti nelze považovat za to-

tožné, účelem každého z nich je identifikovat přítomnost švarcsystému, přičemž okruh

postihovaných osob bude v obou případech víceméně shodný.

Vzhledem k dlouho-

době přetrvávajícímu výskytu švarcsystému se však soudobá koncepce jeho regulace,

v podobě zastrašujících sankcí za výkon a umožnění výkonu nelegální práci a dalších

postihů vyplývajících z porušení právních předpisů oblasti daní, sociálního a zdravot-

ního pojištění, nejeví jako dostačující.

2 Švarcsystém z pohledu právní úpravy daní

Hlavní příčina využívání švarcsystému je obecně spatřována především v odlišném za-

tížení důchodů zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných daněmi a pojistným

na veřejnoprávní pojištění.

V několika následujících odstavcích budou analyzovány aspekty jednotlivých obliga-

torních a některých fakultativních konstrukčních prvků daně z příjmů fyzických osob,

které mají vliv na rozdílnou výši daňové povinnosti u vybraných předmětů daně, jež jsou

z pohledu cíle práce relevantní, tedy u příjmů ze závislé činnosti a příjmů ze samostat-

né činnosti.

2.1 Právní úprava zdanění příjmů ze závislé činnosti

2.1.1 Subjekt daně

Samotnévymezenípoplatníkaaplátce,jakožtosubjektůdanězpříjmůfyzickýchosob,se

zpohledueliminacešvarcsystémunejevínijakzvláštěproblematickým.Pouzepropořádek

je vhodné zmínit, žepod legislativními zkratkami „zaměstnanec“ a „zaměstnavatel“, které

pro subjekty daně používá zákon o daních z příjmů, je nutno hledat širší množinu

subjektů, než pouhý okruh zaměstnanců a zaměstnavatelů ve smyslu zákoníku práce.

Za poněkud odlišnou lze označit situaci, v níž se jedná o postavení subjektů daně

při plnění povinností vůči správci daně. Zaměstnanec ve smyslu zákona o daních z pří-

jmů nenese téměř žádnou administrativní zátěž spojenou s plněním daňové povinnos-

ti, naopak zaměstnavatel je tím subjektem, který vypočítává zálohy, sráží je a následně

odvádí správci daně a po uplynutí zdaňovacího období provádí roční zúčtování záloh

a daňového zvýhodnění poplatníků.

Pavel a Vítek

ve své studii odhadují, že zaměstnavateli u daně z příjmu fyzických

osob ze závislé činnosti za rok 2007 vznikly v průměru náklady ve výši 3% stanovené

daně. Spolu s vyvolanými náklady souvisejícími se zdravotním a sociálním pojištěním

se nepochybně jedná o jeden z faktorů zvyšující cenu práce zaměstnance v pracov-

něprávním vztahu a zajisté tak působí i na rozhodování případného zaměstnavatele

DZURILLA 2012 op. cit.

Uvedené koresponduje s odlišností pojmů „závislá práce“ a „závislá činnost“, o které se věnuje kapitola 2.1.2.

VÍTEK, Leoš; PAVEL, Jan. Analýza nákladů soukromého sektoru vyvolaných daňovým systémem.

Dostupné z:

vyvolanych-danovym-systemem-Vyzkumna-studie.pdf.