419 / 610
417
nosti“
.
4
Jinými slovy lze konstatovat, že se jedná o situace,
„v nichž vztah navenek za-
ložený jako vztah vykonávaný samostatně, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, je
ve skutečnosti
[...]
výkonem „činnosti závislé“.
5
Budeme-li pátrat po původu označení právě popsané ekonomické činnosti, vrátíme
se na počátek 90. let minulého století, kdy benešovský podnikatel Miroslav Švarc za-
ložil společnost, jejíž chod v následujících letech zajišťoval převážně za pomoci osob
samostatně výdělečně činných, které fakticky vykonávaly činnost závislou. Zajistil si
tím nezanedbatelnou výhodu, jejíž podstata spočívala především v úsporách na pojist-
ném veřejnoprávního pojištění a ve větší flexibilitě, kterou by mu v pracovněprávním
vztahu neumožňovaly povinnosti ukládané zákoníkem práce. Na druhé straně těchto
vztahů se osobám samostatně výdělečně činným znatelně zmenšila daňová zátěž i výše
pojistného, které byly povinny odvádět. Obavy z masivnějšího rozšíření švarcsysté-
mu a s tím souvisejícího poklesu příjmů veřejných rozpočtů však zanedlouho vyústily
v uzákonění jeho výslovného zákazu v rámci pracovněprávních předpisů,
6
který v nich
v podobě zákazu nelegální práce přetrvává nadále.
7
1.2 Švarcsystém z pohledu pracovního práva
Podstata zákazu švarcsystému z pohledu pracovního práva spočívá primárně ve snaze
zajistit osobě vykonávající závislou práci zvýšenou ochranu, poskytovanou zaměstnan-
cům pracovněprávními předpisy.
8
Samotnou definici závislé práce spolu s podmínkou jejího výkonu výlučně v zá-
kladním pracovněprávním vztahu,
9
které v současné době představují nástroj bránící
vzniku zastřených pracovněprávních vztahů, nalezneme ve všeobecných ustanoveních
zákoníku práce. Jedná se o pojem čistě pracovněprávní a nelze jej zaměňovat s pojmem
závislé činnosti, který používá zákon o daních z příjmů k rozlišení jednoho z předmětů
daně z příjmů fyzických osob, což potvrzuje v tomto směru konstantní judikatura
Nejvyššího správního soudu.
10
Nadto se výkon závislé práce mimo pracovněprávní
vztah řadí mezi jednání, která zákon o zaměstnanosti označuje jako nelegální práci
a jejíž výkon i umožnění takového výkonu postihuje pokutami, jejichž maximální výše
není zanedbatelná.
4
Viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 5. 2005 sp. zn. 2 Afs 161/2004.; rozsudek
Nejvyššího soudu ze dne 21. 3. 2006 sp. zn. 2 Afs 131/2005.
5
DZURILLA, Branislav. Ve stínu „švarcsystému“: zapomenutý pojem „závislá činnost“.
Právní rozhledy
.
2012. č. 21. ISSN 1210-6410.
6
Viz ustanovení § 1 odst. 4 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, účinného od 1. 1. 1992 do 30. 9. 1999.
7
Viz ustanovení § 2 a § 3 zákoníku práce a ustanovení § 5 písm. e) bod. 1. zákona č. 435/2004 Sb.,
o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
8
Důvodová zpráva k zákonu č. 367/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti ve
znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
9
Viz ustanovení § 2 a § 3 zákoníku práce.
10
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 2. 2005 sp. zn. 2 Afs 62/2004; Rozsudek Nejvyššího
správního soudu ze dne 31. 3. 2004 sp. zn. 5 Afs 22/2003.