566 / 610
564
Bližší pozornost zasluhuje první zmíněné kritérium v případě fondů kvalifikovaných
investorů.
60
ZISIF sám u této kategorie investičních fondů pojmově vylučuje široké
rozptýlení cenných papírů mezi investorskou veřejnost
61
v rozsahu srovnatelném s fon-
dy kolektivního investování jako entitami věnujícími se charakteristicky fondovému
podnikání, když omezuje okruh osob, oprávněných nabýt účastnické cenné papíry
této kategorie fondů, na kvalifikované investory. Toto omezení se dle mého názoru
vztahuje též na nabytí cenných papírů fondu na evropském regulovaném trhu, přičemž
nabytí účasti (v jakékoli formě) na fondu kvalifikovaných investorů jinou osobou než
kvalifikovaným investorem je stiženo sankcí zdánlivosti.
62
Z tohoto pojmového ome-
zení však podle mého názoru nelze dovodit, že by cenné papíry fondu kvalifikovaných
investorů, na rozdíl od cenných papírů fondů kolektivního investování, podmínku
rozptýlení mezi investorskou veřejností bez dalšího nemohly naplnit a přijetí k ob-
chodování takových cenných papírů by tak mělo být z hlediska daňového práva vždy
hodnoceno jako nerelevantní. Nastíněným výkladem by totiž došlo k určité faktické
negaci kategorie na regulovaných trzích obchodovaných fondů kvalifikovaných inves-
torů jako takové. Kritérium rozptýlení cenných papírů mezi investorskou veřejnost je
v tomto případě podle mého názoru třeba vykládat v kontextu zákonem omezené šíře
okruhu kvalifikovaných investorů a brát je spíše jako jinak vyjádřené hledisko počtu
investorů takového fondu kvalifikovaných investorů.
Jak je výše naznačeno, postavení fondu, jehož cenné papíry nejsou na regulovaném
trhu ani v minimálním objemu obchodovány, je z hlediska daňověprávního interpre-
tačně nejisté a vyžaduje citlivou aplikaci dalších podpůrných kritérií. Lze se domnívat,
že například v případě akcií investičního fondu ve formě (běžné) akciové společnosti,
přijatých k obchodování na regulovaném trhu, avšak reálně se neobchodujících, jehož
cenné papíry nejsou veřejně nabízeny,
63
se bude relativně obtížně odůvodňovat napl-
nění smyslu a účelu ustanovení § 17b ZDP.
5.3 Objem a frekvence obchodování
Pochybnosti o daňověprávním režimu konkrétního investičního fondu by naopak
neměly nastat v případě, že bude s cennými papíry, přijatými k obchodování, na pří-
slušném regulovaném trhu také skutečně obchodováno. Jaký objem nebo frekvence
obchodování však postačí pro materiální naplnění tohoto kritéria? Nutno předeslat, že
v případě cenných papírů vydaných investičním fondem, které jsou přijaty k obcho-
podnikání na kapitálovém trhu: komentář
. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012. ISBN 978-80-7400-433-9,
s. 479-480.
60
A to též z důvodu, že na něj výslovně upozorňuje zveřejněné stanovisko Ministerstvo financí.
61
Pojem veřejnosti v oblasti fondového podnikání by zasluhoval hlubší analýzu, pro kterou zde však nezbý-
vá prostor. K této problematice blíže viz PILKOVÁ, Jarmila. Nabízení investic. In ŠOVAR, Jan.
Zákon
o investičních společnostech a investičních fondech: komentář
. Vydání první. Praha: Wolters Kluwer, 2015.
ISBN 978-80-7478-783-6. s. 687 a násl.
62
Srov. § 272 odst. 3 ZISIF.
63
Bude se jednat o tzv. private placement příslušných akcií.