![Show Menu](styles/mobile-menu.png)
![Page Background](./../common/page-substrates/page0585.jpg)
583
vateli zadržovaných instrumentů.
69
Co se týče výkonu zadržovacího práva, stejně jako
v tuzemské úpravě
70
má zadržovací právo dle FISA
71
i uhrazovací funkci.
Moderní švýcarská úprava tak počítá se zadržovacím právem i ve vztahu k ZCP. To,
že je tato možnost zakomponována do speciálního zákona, souvisí pravděpodobně
i s historickým kontextem, jelikož ZGB nezná ZCP.
Závěr
V této práci jsme se zabývali možnosti vzniku a výkonu zadržovacího práva k ZCP
a s tím souvisejícími otázkami. Nejprve jsme čtenáři obecně představili zadržovací
právo a vymezili jeho jednotlivé předpoklady. Následně jsme již zkoumali jednotlivé
předpoklady pro vznik zadržovacího práva k ZCP.
V rámci jednotlivých předpokladů jsme museli prvně zařadit ZCP v rámci OZ.
Došli jsme k závěru, že se jedná o věc v právním smyslu. Dále, že se jedná o věc movi-
tou. Byť zadržovací právo počítá se zadržením pouze movité věci a mohli bychom tedy
považovat tento předpoklad za naplněný, není to dostatečným zhodnocením. ZCP je
dále věcí nehmotnou, a tak je nezbytné, i když OZ v tomto ohledu není dle našeho
názoru precizní, posoudit možnost vzniku zadržovacího práva k ZCP z pohledu § 979
OZ. Museli jsme tak zanalyzovat, zdali povaha ZCP nevylučuje vznik zadržovacího
práva k takovému instrumentu.
Nejdříve jsme posuzovali, jestli je možné mít ZCP u sebe. Zastáváme názor, že osoba
má věc u sebe, pokud nad ní vykonává jedinečnou, faktickou moc. Proto se domnívá-
me, že ZCP má osoba u sebe, pokud vede příslušný účet vlastníka se ZCP.
Dále jsme se zabývali, jestli může existovat povinnost vydat ZCP (nikoli ve smyslu
emise ZCP). Naše odpověď je kladná, ale nemělo by jít pouze o případy vydání dlužní-
kovi jako takovému. Ve vztahu k ZCP by měla být povinnost chápána jako také jako pře-
psání, tj. povinnost vyhovět potencionálnímu pokynu dlužníka k převodu ZCP na účet
jiné osoby nebo sice na účet téže osoby (tj. dlužníka), avšak vedený někým jiným.
Nezbytným předpokladem vzniku zadržovacího práva je i zajisté samotné zadržení.
Dle našeho mínění může takové zadržení spočívat v neprovedení potencionálního po-
kynu dlužníka k převodu ZCP na majetkový účet dlužníka vedený u jiné osoby, nebo
vedený sice u věřitele, ale na účet vlastníka osoby odlišné od osoby dlužníka. Jinou
formou dle nás může být blokace účtu se ZCP, kdy bude technicky znemožněno pro-
vedení budoucích potencionálních pokynů dlužníka. Naopak jednání, které bychom
nepovažovali za aprobované zadržení, je převod ZCP na účet vlastníka samotného vě-
řitele (zadržovatele).
69
FÖEX, B., op. cit. sub 36, bod 34, str. 344.
70
§ 1398 ve spojení s § 1359 OZ.
71
Čl. 30 FISA.