![Show Menu](styles/mobile-menu.png)
![Page Background](./../common/page-substrates/page0581.jpg)
579
Druhý z negativních předpokladů je obsažen v § 1396 odst. 2 OZ, kde je stano-
veno pravidlo, že
zadržena nemůže být věc tím, komu bylo uloženo, aby s ní naložil
způsobem neslučitelným s výkonem zadržovacího práva.
48
Právě to se jeví být pro Ježka
důvodem, proč ZCP zřejmě nemohou být objektem zadržovacího práva. Ježek tvr-
dí: „
U zaknihovaných cenných papírů je zadržovací právo osoby vedoucí evidenci
spíše
vyloučeno
ustanovením
§
1396 odst. 2. Zadržet zaknihované cenné papíry, tj. zejména
bránit jejich převodu na jiný majetkový
účet,
není oprávněn ten, komu bylo uloženo, aby
s nimi naložil způsobem neslučitelným s
výkonem
zadržovacího práva“.
49
Tento názor je
zajímavý i z jiných důvodů, když z něj lze zřejmě dovodit autorovo mínění, že povaha
ZCP nevylučuje možnost jejich zadržení; zadržení však vylučuje pouze (slovy autora
spíše
50
) § 1396 odst. 2 OZ. Dále pak autor poukazuje, jak by mohlo vypadat samotné
zadržení – bránění převodu na jiný majetkový účet – což je také v souladu i s naším
přesvědčením. Na rozdíl od Ježka si nemyslíme, že § 1396 odst. 2 OZ paušálně vylu-
čuje zadržení ZCP. Pojďme se tedy zabývat rozborem tohoto ustanovení.
Komentářová literatura uvádí, že výše uvedená neslučitelnost by vznikla, pokud by
to bylo ve
výslovném
rozporu s pokynem o nakládání s věcí učiněným tím, kdo věc
předal
(např. při obstarání prodeje věci).
51
S tímto souhlasíme. I tato neslučitelnost však
dle našeho názoru může být
prolomena principem autonomie vůle
, tedy stanoví-li si
strany jinak nebo stanoví-li jinak
speciální zákonná úprava
. Zákon tak výslovně činí,
když normuje zvláštní zadržovací právo na úhradu pohledávek z komisionářské smlou-
vy.
52
Co se týče možnosti smluvního odchýlení od základního pravidla, domníváme se,
že si strany mohou ujednat, že zadržení je možné provést i po učinění pokynu, např.
k převodu ZCP. Smluvní vyloučení základního principu dle našeho názoru obstojí
i v rámci zkoumání § 978 OZ.
Základní pravidlo je zde totiž stanoveno na ochranu
samotného dlužníka, protože sleduje dlužníkovo přání projevené v pokynu, které
by bylo zmařeno výkonem zadržovacího práva, a nikoli na ochranu práv třetích
osob
. Nedochází zde ani k rozšiřování rozsahu věcného práva
53
jako takového, ale
k modifikaci obligačního vztahu. Jinak tomu je např. v případě, kdy by bylo sjednáno,
že zadržení je možné i za účelem úhrady jakékoli nesplatné pohledávky.
48
Ledaže bude zahájeno insolvenční řízení, Viz § 1396 odst. 2 věta za středníkem OZ.
49
JEŽEK, Václav, Komentář k §1395 až 1399 in MAREK, Radan, JEŽEK, Václav.
Cenné papíry v novém
občanském zákoníku. Komentář. 1. vydání.
Praha: C. H. Beck, 2013, s. 260.
50
Dodejme, že není nijak odkazováno na názor Richtera. Není nám ovšem známo, jestli autoři o svých
vzájemných názorech na tuto problematiku věděli.
51
Jedná se o komentáře k § 176 odst. 2 OZ64, ale vzhledem k totožnému znění budou názory stejně apli-
kovatelné ve vztahu k § 1396 odst. 2 OZ. MIKEŠ, Jiří, KRÁLÍK, Michal. Komentář k § 176 odst. 2. In
ŠVESTKA, Jiří a kol.
52
§ 2465 odst. 2 OZ.
53
Což by bylo v rozporu s principem
numerus clausus
věcných práv.