579 / 610
577
že osoba vedoucí evidenci účtu se ZCP, je nebude také moci fyzicky vydat
38
oprávněné
osobě. I kdybychom za vydání považovali „elektronické“ vydání dlužníku, obecně to
nebude dobře možné, jelikož dlužník ve většině případů nebude oprávněn
39
si sám vést
evidenci, na kterou mu byl ZCP takto vydán.
Dle našeho názoru by ale nemělo jít pouze o případy vydání dlužníku jako tako-
vému; ve vztahu k ZCP by měla být povinnost chápána jako přepsání, tj.
povinnost
vyhovět potencionálnímu pokynu dlužníka k převodu ZCP na
účet
jiné osoby
nebo sice na
účet
téže osoby
(tj. dlužníka),
avšak vedený někým jiným
. Takto širší
pojetí má znovu opodstatnění v teleologii ustanovení. Smyslem zadržení je možnost
zajistit pohledávky majetkem, který je umístěn u věřitele, resp. ve sféře, kterou ovládá
jen věřitel. Není z tohoto pohledu rozdíl mezi situací, kdy má věc opustit sféru věřitele
fyzicky a situací, kdy se tak má stát přepisem na jiný účet (do jiné evidence). Přepis
ZCP na jiný účet lze chápat jako opuštění dispoziční sféry věřitele.
2.1.4 Zadržení ZCP ze své vůle
Zanedbatelná není ani problematika,
jakým způsobem
je možné zadržet ZCP. Dle
našeho názoru je z obecného
40
hlediska zadržení jednostranným neadresovaným
41
práv-
ním jednáním
42
.
Přejděme nyní k zadržení samotných ZCP. Domníváme se, že zadržení může spočí-
vat v
neprovedení potencionálního pokynu dlužníka k převodu ZCP
na majetkový
účet dlužníka vedený u jiné osoby, nebo vedený sice u věřitele, ale na účet vlastníka
osoby odlišné od osoby dlužníka. V takovém případě dojde k zadržení v okamžiku,
kdy byl věřitel povinen daný pokyn provést. Jinou formou dle nás může být
blokace
účtu se
ZCP
, kdy bude technicky znemožněno provedení budoucích potencionálních
pokynů dlužníka. Ani v jednom případě by se nemělo jednat o porušení povinností
věřitele, protože ten má k zadržení legitimní důvod. Co se blokování účtu týče, věřitel
by měl blokovat pouze ZCP, které by postačily na úhradu daného dluhu.
38
Nikoli ve smyslu § 520 ve spojení s § 525 odst. 2 OZ.
39
Osoby vedoucí jednotlivé druhy evidencí jsou uvedeny v § 92 odst. 2 a 3 a § 93 odst. 2 a 3 ZPKT.
40
Ve speciálně úpravě zadržovacího práva najdeme příklady, kdy právo vzniká přímo ex lege – např.
§ 2429, 2465 odst. 2 OZ.
41
Zastáváme názor, že zadržení není adresovaným právním jednáním. Nebylo by totiž logické, aby věřitel
jednou zasílal např. dopis dlužníku, ve kterém sdělí, že s účinnosti doručení zadržuje věc, a následně
po úspěšném doručení informoval o vzniku zadržení, jak po něm vyžaduje zákon.
42
Dle našeho názoru je smysluplné jednajícího chránit, a proto by takové jednání mělo mít kvality práv-
ního jednání. Pro případ, že by nesvéprávná osoba zadržela věc, o kterou by následně nebyla schopna
pečovat jako řádný hospodář dle § 1397 OZ, a nebyla by tak schopna posoudit následky svého jednání,
je vhodné, aby zadržení mohlo být rozporováno.