85 / 610
83
Nenávistné projevy, svoboda slova a facebook
Marek Pivoda – PF MU
Úvod
V posledních letech se způsob lidské komunikace zásadně změnil. Internet nabízí
člověku nespočet nových možností, jak získávat a šířit informace. Díky jedinečnosti
proměnlivého charakteru internetu jsou informace snadno dostupné prakticky komu-
koli a rychlost jejich šíření je závratná. Jsou to právě sociální sítě, které těchto předností
internetu dokázaly využít a které se v poslední době stávají jednou z nejdůležitějších
částí internetu. Síla, se kterou ovlivňují společnost jako celek, je bezpochyby obrovská.
Avšak s novými fenomény se vždy objevují nové výzvy, se kterými se společnost musí
vypořádat. Právo, jež upravuje lidské vztahy, musí na takovéto změny ve společnosti
odpovídat a snažit se flexibilně reagovat na všechny aspekty spojené s novými jevy.
Jednou z takových výzev se pro právo staly nenávistné projevy. Nenávistné projevy
samozřejmě existují ve společnosti odpradávna a jejich vztah k právu se neustále vyvíjí
již mnoho let v závislosti na odlišných kulturách a zázemích. V kontextu internetu
a sociálních sítí se ale nenávistné projevy pro právo stávají novým, doposud ne hojně
diskutovaným tématem, a to zejména ve smyslu nalézání hranice svobody slova na so-
ciálních sítích a internetu obecně. Kde je hranice mezi svobodou slova a důstojností
jedince? Měly by být nenávistné projevy na internetu (sociálních sítích) nějakým způ-
sobem regulovány, anebo by měly být chráněny svobodou slova? To jsou jen některé
právní otázky, kterými se bude tato práce zabývat.
Ve své práci se nejprve zaměřím na vymezení pojmu „nenávistný projev“ a jeho
obecnou charakteristiku v internetovém prostředí. Dále se budu věnovat vztahu svo-
body slova a nenávistných projevů zejména s ohledem na sociální sítě. Následně se
pokusím právně definovat prostředí sociální sítě Facebook a přiblížit problematiku
šíření a regulování nenávistných projevů na této síti. Nakonec budu prezentovat reálné
přístupy k nenávistným projevům a svobodě slova na internetu a sociálních sítích po-
mocí relevantní domácí i zahraniční judikatury. V závěru práce se pak zaměřím na shr-
nutí získaných poznatků a představení konečných výstupů. V této práci budu používat
zejména deskriptivní, analyticko-syntetickou a komparační metodu.
1. Nenávistné projevy
Jelikož se tato práce zaměřuje na právní problematiku nenávistných projevů na soci-
álních sítích, je pro tento účel zcela zásadní pokusit se pojem
hate speech
(tj. nenávistný
projev) řádně definovat. Identifikace nenávistného projevu může být často záležitostí
ovlivněnou subjektivními pocity, proto se v literatuře objevuje několik definic, které se
liší v závislosti na všeobecném vnímání projevu jako takového.