86 / 610
84
1.1 Obecná charakteristika pojmu „hate speech“
Neexistuje žádná univerzální definice pojmu
hate speech,
která by mohla být apliko-
vaná všemi státy jednotně. V české literatuře nebyla vymezení tohoto pojmu věnována
přílišná pozornost. Rámcovou definici uvádějí ve své knize Molek s Jägrem, kde cha-
rakterizují
hate speech
jako „
projev, jehož cílem je urazit, ponížit, či vyvolat diskriminaci,
nenávist nebo násilí proti jednotlivci nebo skupině osob, právě na základě jejich osobních
charakteristik, typicky pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či
jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické
menšině apod
.“
1
Dále pak Výborný přidává, že jednotlivé nenávistné prvky projevu
směřující k pošlapání lidské důstojnosti jsou mnohdy založeny na negativních před-
sudcích mluvčího vůči dané skupině.
2
Důležité je pak zmínit, že jedním z dokumentů,
které aspirují na obecné, mezinárodní vymezení (alespoň v mezích kontinentálního
práva) je Doporučení Výboru ministrů Rady Evropy k nenávistným projevům 97(20),
které uvádí, že pojmem „
hate speech
“ se rozumí všechny formy projevu, které šíří, pod-
něcují, podporují nebo ospravedlňují rasovou nenávist, xenofobii, antisemitismus či
jiné nenávisti založené na netoleranci, včetně netolerance vyjádřené agresivním nacio-
nalismem a etnocentrismem, diskriminací a nepřátelstvím vůči menšinám, migrantům
a lidem přistěhovaleckého původu.
3
I když se jednotlivé definice zdají být velice podobné, jednotlivé detaily mohou hrát
zásadní roli při identifikaci jednotlivých nenávistných projevů, tedy i v možnosti jejich
postihování. Nastínění evropského přístupu k vymezení
hate speech
je zvláště důležité
v porovnání s americkým přístupem k tomuto pojmu. Americký přístup ke svobodě
projevu obecně je znatelně odlišný od toho evropského. To ovlivňuje i vnímání a vy-
mezování nenávistných projevů. V USA existuje například značně liberální proud,
který je velmi kritický ke speciálnímu oddělování
hate speech
od ostatních projevů ne-
návisti, natož k legislativním regulacím takovýchto projevů.
4
Naopak řada amerických
autorů jako například Barendt
5
nebo Waldron
6
si je vědoma odlišnosti nenávistných
projevů od jiných projevů chráněných svobodou slova (o tomto přístupu viz níže).
Kvůli globálnímu charakteru internetu tedy musíme na tyto odlišnosti pamatovat
a vždy je brát v úvahu.
1
JÄGER, Petr a Pavel MOLEK.
Svoboda projevu: demokracie, rovnost a svoboda slova
. Vyd. 1. Praha:
Auditorium, 2007, s. 22
2
VÝBORNÝ, Štěpán.
Nenávistný internet versus právo
. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika,
2013, s. 22
3
WEBER, Anne.
Manual on hate speech
. Strasbourg: Council of Europe Pub, 2009, s. 3
4
VÝBORNÝ, Štěpán.
Nenávistný internet versus právo
. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika,
2013, s. 20
5
BARENDT, Eric.
Freedom of speech
. 2nd ed. Oxford: Oxford University Press, 2007, s. 31-34
6
WALDRON, Jeremy.
The harm in hate speech
. Cambridge, Massachusetts: Harvard University Press,
2012, s. 2-18