88 / 610
86
mokracie,
11
která už nemá být hodnotově neutrální demokracií, avšak demokracií sto-
jící za zachováváním základních lidských práv a svobod. V případě nenávistných pro-
jevů obranyschopná demokracie dává přednost lidské důstojnosti před svobodou slova
tím, že dává možnost penalizovat mluvčí, kteří záštiplná slova pronášejí.
12
Při posuzo-
vání kolize základních práv a svobod (v tomto případě lidské důstojnosti a svobody
slova) lze aplikovat test proporcionality,
13
který ve třech krocích hodnotí naproti stojící
práva. V prvním kroku vhodnosti soud posuzuje, zda ochrana lidské důstojnosti, tedy
institut omezující svobodu slova, umožňuje dosáhnout sledovaného cíle. Ve druhém
kritériu potřebnosti se pak hodnotí, zda nelze dosáhnout ochrany lidské důstojnosti
jiným způsobem, který nezasahuje do svobody slova. Nakonec pak ve třetím kroku se
porovnává závažnost obou v kolizi stojících základních práv.
14
Nastíněný evropský přístup k hledání tenké hranice mezi nenávistnými projevy
a svobodou slova je důležitý pro posuzování jednotlivých případů
hate speech
, které
budou podrobněji rozebrány níže.
2.2.2 Americké pojetí
Na tomto místě je vhodné do kontrastu nastínit vnímání problematiky kolize
hate
speech
a svobody slova v USA. Toto srovnání bude totiž důležité pro pochopení rozdílů
v přístupech k postihování nenávistných projevů na Facebooku.
Oproti evropskému pojetí vyvinul Nejvyšší soud Spojených států poněkud liberál-
nější doktrínu s ohledem na specifické znění 1. Dodatku Ústavy, jež umožňuje ome-
zit svobodu slova pouze pokud hrozí bezprostřední nebezpečí skutečného porušení
základního práva či vyvolání násilí.
15
Judikatura tak rozlišuje „
mezi pouhým hlásáním
určitých myšlenek, byť propagujících násilí a bezpráví, a přímým podněcováním k násilí.
Omezení svobody projevu musí být obsahově neutrální, a proto zákaz pouze některých pro-
jevů (např. pouze rasistických či fašistických symbolů) by byl neústavní
.“16
K vývoji diskuze o potřebnosti právní regulace
hate speech
a aplikovatelnosti prv-
ního Dodatku přispěla v poslední době kniha
The Harm in Hate Speech
od Jeremyho
Waldrona. Autor knihy kriticky vyvrací argumenty absolutně liberálního pojetí svo-
body slova a zdůrazňuje potřebu ochrany lidské důstojnosti a respektu ke zranitelným
menšinám.
11
Pozn.: záměrně je zde použito pojmu „obranyschopná demokracie“, jelikož dle autora této práce nejlépe
vystihuje jeho podstatu, tedy schopnost demokracie bránit sebe sama až tehdy, pokud je to nezbytně
nutné
12
VÝBORNÝ, Štěpán.
Nenávistný internet versus právo
. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika,
2013, s. 36-38
13
Ústavní soud ČR test proporcionality poprvé použil v nálezu Anonymní svědek I (Nález sp. zn, Pl. ÚS
4/94 zde dne 12.10. 1994)
14
VÝBORNÝ, Štěpán.
Nenávistný internet versus právo
. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika,
2013, s. 51-58
15
JÄGER, Petr a Pavel MOLEK.
Svoboda projevu: demokracie, rovnost a svoboda slova
. Vyd. 1. Praha:
Auditorium, 2007, s.22
16
HERCZEG, Jiří.
Meze svobody projevu.
Vyd. 1. Praha: Orac, 2004, s. 98-99