89 / 610
87
Zvlášť podnětná je pakWaldronova polemika nad argumentem profesora Dworkina,
který tvrdí, že restriktivní opatření omezující nenávistné projevy na úkor svobody slova
snižují legitimitu zákonů proti násilí a diskriminaci. Zdůrazňuje, že pokud společnost
odepře názorovým oponentům právo nenávistně se vyjadřovat, nemůže legitimně vy-
máhat zákony, k nimž se daná skupina neměla šanci vyjádřit takovým způsobem, jaký
uzná za vhodné. Participace na demokratickém procesu podle Dworkina není pouze
o právu volit si své zástupce, ale také o možnosti vyjádřit své přesvědčení jakýmkoliv
způsobem. Namísto ocitnutí se v pozici oběti kolektivního rozhodování být raději
aktivním odpovědným jednatelem.
17
Na tento silný argument však Waldrone namítá, že názorovým oponentům není
odpírána ani možnost jejich seberealizace, ani možnost participace na ovlivňování věcí
veřejných, ale je jim odpírán pouze určitý způsob vyjádření se prostřednictvím nená-
vistných projevů namísto použití jiných legitimních způsobů. Tvrdí tedy, že ztráta
legitimnosti zákonů proti násilí a diskriminaci je minimální.
18
Je tedy zřejmé, že americký přístup k hranici mezi svobodou slova a nenávistnými
projevy se stále vyvíjí a podléhá diskusi. Stále je však díky 1. Dodatku značně uvol-
něnější než evropská koncepce, což se projevuje i v mezinárodních vztazích zejména
na internetu.
2.3 Svoboda slova na internetu
S vývojem internetu a nových technologií dostává svoboda zcela nový rozměr. Tisk,
rádio či televize již nejsou hlavní média, která umožňují praktikovat svobodu projevu,
je to právě internet. Základní změny svobody slova ve virtuálním světě jsou: 1) výraz-
né zjednodušení možnosti překračovat kulturní a geografické hranice, 2) snížení ceny
distribuce, inovace, komentování či pozměňování informací.
19
Na takovéto změny by
se mělo právo snažit reagovat. Nelehkou výzvou se stává otázka, do jaké míry by měly
být nové formy svobody slova regulovány.
Zatímco někteří zastánci liberálnějšího přístupu by tvrdili, že samotná regulace obsa-
hu na internetu je porušování svobody projevu, státy zaměřené na dodržování lidských
práv a svobod, zejména lidské důstojnosti, přistupují k svobodě projevu na internetu
stejně jako k jiným, tradičnějším formám.
20
Takový je přístup evropských států. Stejně
tak ve Spojených státech internetová svoboda slova podléhá ochraně 1. Dodatku po-
17
WALDRON, Jeremy.
The harm in hate speech
. Cambridge, Massachusetts: Harvard University Press,
2012, s. 173-181
18
WALDRON, Jeremy.
The harm in hate speech
. Cambridge, Massachusetts: Harvard University Press,
2012, s. 182-193
19
BALKIN, Jack M. DIGITAL SPEECH AND DEMOCRATIC CULTURE: A THEORY OF
FREEDOM OF EXPRESSION FOR THE INFORMATION SOCIETY.
New York University Law
Review
[online]. 2004, vol. 79, no. 2, s. 1-58 [cit. 2016-03-05].
20
BENEDEK, Wolfgang a Matthias C KETTEMANN.
Freedom of expression and the internet
. Strasbourg,
France: Council of Europe Publishing, 2013, s. 164