143 / 220
141
odst. 1 směrnice 95/46/ES má navíc výlučně správce osobních údajů (případně jeho
zástupce), který dle čl. 2 písm. d) uvedené směrnice určuje účel a prostředky zpraco-
vání osobních údajů.
Dle finálního písemného stanoviska za Českou republiku je soukromý detektiv
ve vztahu k osobním údajům, které při výkonu své profesní činnosti zpracovává, v po-
stavení zpracovatele osobních údajů [čl. 2 písm. e) směrnice 95/46/ES], a nemá tudíž
povinnost informovat subjekt údajů, jehož osobní údaje zpracovává.
309
Taková povin-
nost by mu logicky znemožňovala výkon jeho činnosti. K celkovému pochopení situa-
ce je nezbytné vysvětlit vztah mezi soukromým detektivem, který, jak již bylo uvedeno
na předchozích řádcích, má postavení zpracovatele osobních údajů a jeho klientem,
který má postavení správce osobních údajů. Klient určuje účel a prostředky zpracování
osobních údajů tím, že soukromému detektivovi dává pokyny ohledně sledované oso-
by, stanoví rozsah sledování i informace, které má soukromý detektiv zjistit. Soukromý
detektiv tak vykonává činnost, kterou by jinak činil klient sám, kdyby k tomu měl
možnost a měl k tomu odpovídající prostředky. Ve vztahu k informacím, které sou-
kromý detektiv zjistí o sledované osobě, nemůže mít informační povinnost, neboť by
to zcela vyloučilo výkon jeho činnosti, např. pokud by za soukromým detektivem přišel
manžel, který by chtěl sledovat svou údajně nevěrnou manželku a soukromý detektiv by
ji informoval, že bude zpracovávat její osobní údaje, by takovým činem pravděpodobně
zmařil celé vyšetřování. Správcem v takovém hypotetickém případě bude manžel údajně
nevěrné manželky, který rovněž nebude mít informační povinnost ve vztahu k této man-
želce, neboť se na něj vztahuje zpracování osobních údajů pro vlastní potřebu podle čl. 3
odst. 2 druhé odrážky směrnice 95/46/ES, tj. i např. pokud by vyprávěl o této situaci své
rodině, vešel by se pod vlastní potřebu. Jiná situace by nastala v případě, že by se klient
(manžel) rozhodl údaje své manželky dále zpracovávat např. v rámci podání soudu, vzta-
hovala by se na něj informační povinnost. Pokud bychommodifikovali případ na situaci,
kdyby klient nechal manželku sledovat v rámci reality show, nebylo by takové zpracování
osobních údajů vůbec možné, pokud by neudělila souhlas, neboť by se jednalo o poru-
šení regulace zpracování osobních údajů. O aplikaci novinářské licence by bylo možné
uvažovat za předpokladu, že by se jednalo o veřejný zájem, např. veřejně známou oso-
bu, nešlo-li by o zásah do jejího soukromí.
310
Pro doplnění – při úvaze, že bude zadavatelem právnická osoba, nelze mezi uvede-
ným spatřovat zásadní rozdíl. U právnické osoby je pojmově zpracování pro vlastní
potřebu podle čl. 3 odst. 2 druhé odrážky vyloučeno, neboť toto ustanovení se vzta-
309
Písemné stanovisko za Českou republiku k řízení o předběžné otázce ve věci C-473/12
IPI proti Geoffrey
Englebert
, rovněž v dokumentaci Úřadu pro ochranu osobních údajů, čj. LZV9779/12-14.
310
Rozhodnutí ESLP
Von Hannover proti Německu
, stížnost č. 59320/00. ESLP v tomto rozhodnutí kon-
statoval, že rozhodujícím faktorem pro posouzení ochrany soukromého života versus svoboda projevu
by měl být příspěvek publikovaných fotografií a článků k diskusi o obecném zájmu. Vzhledem k tomu,
že stěžovatelka nevykonávala žádnou oficiální funkci a fotografie a články se týkaly výlučně detailů jejího
soukromého života, došlo k porušení čl. 8 EÚLP.