141 / 220
139
o financování společné zemědělské politiky, ve znění nařízení Rady č. 1437/2007
a nařízení Komise č. 259/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení
č. 1290/2005, pokud jde o zveřejnění informací o příjemcích finančních prostředků
z Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského zemědělského fondu pro
rozvoj venkova, které vyžadují zveřejnění osobních údajů elektronickou cestou, aniž
by určily dobu, po kterou takové podpory dostávají, frekvenci podpor nebo jejich
typ a výši. Předkládající soud se kromě toho, že jde dle jeho názoru o zcela jasný
zásah do ochrany osobních údajů, že zveřejnění pouze elektronickou cestou bez jiné
možnosti působí diskriminačně i vůči lidem, kteří nemají přístup k internetu. SDEU
v tomto případě musel zhodnotit, který z principů – ochrana osobních údajů nebo
transparentnost – převáží. V konkrétním případě vzhledem k neurčitosti ustanovení
evropské úpravy, která jasně nestanovila, jak dlouho tyto osobní údaje budou zveřej-
ňovány a tedy nezajišťovala právní jistotu subjektům údajů, SDEU tuto úpravu zrušil.
Jako problematické rovněž působí, že informace, k jejichž umístění na internet dojde,
je kvůli možné indexaci téměř nemožné navždy odstranit.
V rozhodnutí ve spojených věcech C-465/00, C-38/01 a C-139/01 Rechnungshof
proti Österreichischer Rundfunk
302
SDEU konstatoval, že shromažďování osobních
údajů týkajících se profesních příjmů jednotlivce za účelem jejich sdělení třetím oso-
bám spadá pod článek 8 EÚLP. Přitom pouhé zaznamenávání osobních údajů týkají-
cích se příjmů vyplacených zaměstnavatelem svým zaměstnancům nemůže jako takové
představovat zásah do soukromí, sdělení těchto údajů třetí osobě však zásah do ochra-
ny osobních údajů představuje. Vnitrostátní zákon stanoví, že zpráva vypracovaná
Rechnungshof (Účetní dvůr) musí uvést osoby, jejichž roční platy převyšují určitou
částku, aniž by výslovně vyžadoval zveřejnění jména dotčených osob ve vztahu k pří-
jmům, které pobírají. SDEU k tomu uvedl, že čl. 6 odst. 1 písm. c) a čl. 7 písm. c) a e)
směrnice 95/46/ES nebrání vnitrostátní úpravě, jakou je uvedená vnitrostátní legisla-
tiva, za předpokladu, že zveřejnění veřejnosti, pokud osoby převyšují určitý strop, ale
i jmen poživatelů těchto příjmů je nezbytné a vhodné ve prospěch zajištění řádné sprá-
vy. K tomu doplnil, že takové otázky přísluší posoudit vnitrostátnímu soudu. K pro-
blematice zveřejnění platů nebo příjemců nějakých finančních podpor je ze strany
SDEU je přijímán kladný postoj, za předpokladu, že jsou podmínky zveřejnění, doba,
po kterou takové údaje zveřejněny dostatečně určité. To, jestli je v daném případě
nezbytné zveřejnit příjem u jmenného seznamu záleží na rozhodnutí členského státu.
Každý členský stát může mít na to, co je způsobilé zasáhnout do ochrany soukromí,
odlišný pohled – některý může konstatovat, že v daném případě postačuje uvedení pří-
jmu a např. konkretizování funkce zaměstnance bez uvedení jeho jména, zatímco jiný
členský stát se zveřejněním jmenného seznamu zaměstnanců a jejich příjmů nebude
ostýchat. Rozlišné vnímání této problematiky – zveřejnit či nezveřejnit – může kom-
plikovat i různý pohled vnitrostátních subjektů v rámci jednoho státu. Taková koncep-
302
Rozhodnutí SDEU C-465/00, C-38/01, C-139/01
Rechnungshof proti Österreichischer Rundfunk.