136 / 220
134
Na závěr SDEU doplnil, že opatření přijatá členskými státy k zajištění ochrany
osobních údajů musí být v souladu jak s ustanoveními směrnice, tak s jejím cílem,
kterým je zachování rovnováhy mezi volným pohybem osobních údajů a ochranou
soukromého života. Členské státy ochranu osobních údajů mohou rovněž rozšířit, po-
kud tomu nebrání některé ustanovení práva EU.
I když je z uvedeného případu zřejmé, že paní Lindqvist se nedomnívala, že založe-
ním svých webových stránek, na kterých zveřejnila rovněž osobní údaje svých kolegů
z farnosti, činí něco protiprávního, nezískala si jejich souhlas se zpracováním osobních
údajů, v důsledku čehož nepochybně došlo k zásahu do jejich práva na ochranu sou-
kromí. Navíc ze skutkových okolností vyplývá, že kolegové nebyli informování, že
tyto webové stránky s jejich osobními údaji existují. Její počínání nelze přičítat pou-
ze nedostatečné právní úpravě na evropské, příp. vnitrostátní úrovni. I dnes dochází
k podobným situacím např. při umístění zápisu z jednání obce na internetové strán-
ky bez anonymizování osobních údajů jednotlivců. Situace protiprávního nakládání
s osobními údaji jsou často ovlivněny nedostatečným právním povědomím o právní
oblasti ochrany osobních údajů a možná také laxním přístupem k ochraně osobních
údajů třetích osob. Možným řešením, které se nabízí, je informační formou různých
brožurek veřejnost o problematice ochrany osobních údajů informovat. Podobné for-
my vzdělávání jsou mnohem úspěšnější než pouze odkázání na oficiální stanoviska
úřadů pro ochranu osobních údajů, neboť by bylo pošetilé domnívat se, že stránky úřa-
dů ochrany osobní údajů, i když na ně občas zabrousí některý právník nebo student,
budou hojně navštěvovány laickou veřejností.
Se zveřejněním osobních údajů v časopise a následně stále dohledatelných na in-
ternetu souvisí rovněž probíhající řízení o předběžné otázce SDEU ve věci C-131/12
Google proti Costeja.
282
Ze skutkového hlediska byl v dávné minulosti majetek žalo-
vaného, Maria Costeja Gonzálese, předmětem veřejné dražby z důvodu jeho dluhu
na sociálním zabezpečení, o níž se informace dle relevantních ustanovení španělského
vnitrostátního práva zveřejňuje v denním tisku s cílem dosáhnout co nejširší možné
účasti na dražbě. Společnost Google používá pro svůj vyhledávač (Google Search) sys-
tém automatických robotů „tzv. web crawles“ pro procházení a následnou indexaci
jednotlivých stránek. I dnes je tedy, mnoho let po této události, stále možno vyhledat
skrze španělskou verzi vyhledávače google.es při zadání jména pana Costeji relevantní
stránku novin La Vanguardia s informací o veřejné dražbě jeho majetku. Pan Costeja se
poté, co byla odmítnuta jeho žádost vůči novinám o smazání této informace (z hledis-
ka zákonné povinnosti jejího zveřejnění), obrátil na společnost Google Spain se žádostí
o odstranění svého jména z indexu užívaného vyhledavačem Google tak, aby nebylo
možné nadále po zadání jména žalovaného najít informaci o dražbě jeho majetku.
Probíhající řízení míří nejen na oblast problematiky vyhledávačů, ale rovněž na věcnou
282
Probíhající řízení o předběžné otázce ve věci C-131/12
Google v. Costeja
. Návrh na zahájení řízení byl
podán 9. března 2013. Dostupné na:
http://isap.vlada.cz/ (rovněž zařazené v dokumentaci ÚOOÚ:
čj. LZV-4320/12-1).