Table of Contents Table of Contents
Previous Page  23 / 220 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 23 / 220 Next Page
Page Background

21

Dle ustanovení § 26 zTOPO lze právnické osobě uložit ochranné opatření zabrání

věci nebo jiné majetkové hodnoty. Je však k úvaze zdali úprava v ustanovení § 26

zTOPO zbytečně nedubluje úpravu uvedenu v ustanoveních § 101 až § 104 trestního

zákoníku. Úprava v zTOPO nepřináší oproti ustanovení trestního zákoníku žádný

rozdíl a vzhledem ke skutečnosti, že dle ustanovení § 1 odst. 2 zTOPO se trestní záko-

ník užije jako subsidiární předpis, lze se domnívat, že zvláštní úprava v tomto případě

není nutná. Podle mého názoru by byla plně dostačující úprava na základě ustanovení

§ 15 odst. 2 a odst. 3 zTOPO.

ZTOPO stanoví pro uložení trestu zrušení právnické osoby (§ 16 odst. 2 zTOPO),

trestu propadnutí majetku (§ 17 odst. 4 zTOPO) a trestu zákazu činnosti (§ 20 odst. 4

zTOPO) povinnost vyjádření České národní banky k možnostem a důsledkům jeho

uložení, je-li právnickou osobou banka, resp. zahraniční banka, jejíž pobočka vyko-

nává činnost na území České republiky na základě bankovní licence udělené Českou

národní bankou nebo na základě principu jednotné licence podle jiného právního

předpisu. Domnívám se, že při rozhodnutí o zajišťovacím opatření podle ustanovení

§ 33 odst. 1 zTOPO nepostačuje „přihlédnutí k důsledkům, které může mít uložení

zajišťovacího opatření na třetí osoby“. V ustanoveních upravujících zajišťovací opatře-

ní by se mělo v souvislosti s dočasným pozastavením výkonu činnosti nebo omezení

nakládání s majetkem právnické osoby jednoznačně stanovit, že toto zajišťovací opat-

ření nelze uložit, pokud „právnická osoba vykonává činnost ve veřejném zájmu, která

má strategický nebo obtížně nahraditelný význam pro národní hospodářství, obranu

nebo bezpečnost“. Stejně jako v případě uložení trestu by mělo rozhodnutí o dočas-

ném pozastavení předmětu činnosti právnické osoby nebo uložení omezení nakládání

s majetkem právnické osoby předcházet vyjádření České národní banky k možnostem

a důsledkům uložení zajišťovacího opatření.

6. Další nedostatky zTOPO

Příspěvek si kladl za cíl alespoň základním způsobem rozvinout úvahy o základních

stavebních kamenech zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti

nim s upozorněním na některé nedostatky k nim se vztahující. Je zřejmé, že nedostatky

uvedené a naznačené v předchozím textu nejsou jediné, za další lze uvést např.:

1) ustanovení § 1 odst. 2 zTOPO stanovící subsidiaritu trestního zákoníku a trest-

ního řádu, přičemž se dá předpokládat, že správný výklad může při praktické

aplikaci působit problémy a bude tak na orgánech činných v trestním řízení, jak

si s aplikací subsidiárních ustanovení poradí;

2) konstrukci a aplikaci ustanovení § 10 odst. 1 zTOPO;

3) aplikační problémy vztahu trestního a správního řízení;

4) překrývání se skutkových podstat trestných činů a správních deliktů;

5) zohlednění uložení nucené správy nebo nápravného opatření pro uložení tres-

tu právnické osobě podle zTOPO (§ 28 odst. 1 zTOPO);