98 / 220
96
kolektivní správy zmatek, nepřehlednost v dokumentování oprávněně zastupovaných
repertoárů i v monitorování jejich užití různými poskytovateli online licencí, práv-
ní nejistotu pro uživatele a ohrožuje tak stabilitu kolektivní správy, která zaručovala
doposud příjmy na autorských odměnách všem zájemcům o kolektivní zastupování
autorských práv, bez neodůvodněného diferencování či preferování jednotlivých hu-
debních repertoárů. Děje se tak na úkor zásad rovného přístupu k celému spektru
zastupovaných autorů, i proti principu solidarity, na kterém původní mechanizmus
kolektivní správy v jejím pravém slova smyslu stál.
Podobné řešení, spočívající na zásadách tzv.
emisní teorie
– tedy na určení kritéria
příslušnosti poskytovatele licence podle místa originálního užití, bylo původně podle
návrhů evropských kolektivních správců a některých uživatelů – zejména původních
vysílatelů zvažováno i pro internetové služby. Nakonec však Komise přistoupila, jak
bylo uvedeno výše, k variantě neformálně označované jako model takzvaného evrop-
ského pasu, preferující jednu anebo několik málo osob poskytovatelů online licencí
pro území vnitřního trhu, splňujících obchodně nastavená pravidla pro jeho udělení.
Zavádí tím de facto přímé centrální licencování repertoárů, které ve svých důsledcích
oslabuje základní princip kolektivní správy, kterým je účelnost a společný prospěch
kolektivně zastupovaných nositelů práv (zejména autorů hudebních děl), a to privi-
legováním individuální vůle pořád ještě kolektivně zastupovaného nositele práv, nad
konsensem ostatních takto zastupovaných autorů.
6. Závěr
Specifické postavení organizací kolektivního spravování majetkových zájmů autorů
a nositelů práv souvisejících s autorským právem, sledující jejich praktickou realizaci
v podmínkách individuálně nekontrolovatelného nakládání s nehmotnými statky uži-
vatelskou veřejností, má své opodstatnění i v postmoderní době digitálních informač-
ních technologií. Tento význam osob pověřených samotnými autory k uplatňování
jejich majetkových zájmů ve vztahu k potenciálně všudypřítomnému a nezastupitelné-
mu tvůrčímu obsahu ospravedlňuje jejich exempci z tržních vztahů obchodních kor-
porací, vyznačujících se konkurenčním bojem o spotřebitele, generujícím komerční
ceny nabízeného spotřebního a zužitkovatelného zboží.
Evropská komise se prostřednictvím legislativní předlohy předmětné směrnice snaží
přimět kolektivní správce a další zainteresované subjekty k re-agregování repertoárů
a online uživatelských práv k nim v podmínkách multiteritoriálního licencování digi-
tálních i online hudebních služeb a zavést tak mezi jedinečné katalogy kolektivně chrá-
něných děl soutěž, vedoucí k prosazení toho nejžádanějšího z nich. Nejžádanějšího
ovšem z perspektivy komerčně působících nakladatelů, kteří takovýto katalog svěří
do rukou centrální korporace, fungující s motivací akcionáře (nikoli správce) ve vztahu
k centrálně licencovanému obsahu. Výsledný efekt tohoto výběru se projeví v podobě
nežádané fragmentace repertoárů. Malí a střední evropští kolektivní správci tak bu-
dou nuceni poskytnout své katalogy děl pro online licencování marketingově silným