93 / 220
91
motivů a předpokladů je korektní, nicméně požadavky kladené směrnicí na evrop-
ské organizace kolektivní správy tyto z drtivé většiny splňují už nyní. Jejich členství
v CISAC by mělo být již zárukou dodržování přísně závazných standardů a profesních
pravidel této mezinárodní organizace při výkonu kolektivní správy těmito společnost-
mi. Když však Komise předkládá legislativní řešení umožňující profitovat z panevrop-
ského licencování autorských práv i jiným osobám od kolektivních správců odlišným
a komerčně založeným, aniž by tuto jejich agenturní činnost podřídila standardům
požadovaným pro činnost kolektivních správců, vnáší tímto nežádoucí diskriminaci
do prostředí kolektivního výkonu práv na vnitřním trhu Unie a vystavuje ho hrozbě
nekvalifikovaného působení subjektů bez potřebné míry reprezentativnosti a profesi-
onálně neosvědčených.
Navzdory zmíněným proklamacím se však záměr Komise právně regulovat a harmo-
nizovat udělování online licencí ve vztahu k internetovým hudebním službám posky-
tovaným osobami ISP nejeví být přesvědčivým ani z historické perspektivy. Vhodné
a praktické právní nastavení režimu multiteritoriálního licencování hledali totiž ko-
lektivní správci již v roce 2001 a dospěli nakonec k praktickému a aplikovatelnému
řešení multilaterálního ujednání formulovaného v tzv.
Santiago Agreement
. Z důvodu
neadekvátního zásahu Komise v roce 2004 do realizace této dohody pokus kolektiv-
ních správců o udělování multirepertoárových licencí k online užití hudebních děl
s globálním územním rozsahem pro uživatele se sídlem na území v působnosti li-
cencujícího kolektivního správce ztroskotal, přičemž princip tohoto multilaterálního
ujednání mohl být aplikovaný mezi kolektivními správci dodnes.
174
Právní nástroj, který Komise k dosažení požadovaných cílů zamýšlí použít je s odka-
zem na výše uvedené nepřiměřený, protože český autorský zákon již nyní představuje
podrobnou autorskoprávní normu, nikterak nezaostávající za mezinárodními ani unij-
ními standardy ochrany a kolektivní správy autorských práv. Podrobná regulace pra-
videl řízení kolektivních správců suplující legislativní iniciativu členských zemí a zba-
vující zastupovanou autorskou obec autonomie v rozhodování o vlastních zájmech, je
v rozporu se zásadou subsidiarity a proporcionality přijímání normativních právních
aktů EU. Ve prospěch zachování uvedených zásad měl Parlament ČR možnost legisla-
tivní návrh vrátit Komisi anebo napadnout projednávaný legislativní akt u Soudního
dvora EU, což neučinil.
Kromě uvedených formálních problémů trpí návrh směrnice, i v obsahové rovině,
protože místo aby legislativní předloha poskytovala právní rámec pro licencování on-
line hudebních služeb ve prospěch primárně autorů a nositelů práv, zavádí uživateli
174
Námitka Evropské komise k provádění Dohody ze Santiaga směřovala k vlastnímu kritériu pro výběr
osoby poskytovatele globální a multirepertoárové licence pro online užití děl, podle kterého se určujícím
pro stanovení příslušnosti osoby kolektivního správce udělovat tyto licence zvolil domicil nabyvatele
licence, čímž mělo být – podle Komise v rozporu s pravidly hospodářské soutěže (zde soutěže o režijní
náklady správce) a v rozporu s volným pohybem osob a služeb zabráněno svobodnému výběru osoby
poskytovatele online licencí.