92 / 220
90
SFEU obrátil Krajský soud v Plzni.
173
Odpověď Soudního dvoru EU na otázku před-
kládajícího soudu, zda je třeba článek 53 a násl. a článek 102 SFEU (potažmo článek
16 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006
o službách na vnitřním trhu) vykládat tak, že brání v aplikaci vnitrostátní úpravy, která
vyhrazuje výkon kolektivní správy autorských práv na území státu pouze jednomu
kolektivnímu správci autorských práv a tím neumožňuje příjemci služby volný výběr
kolektivního správce z jiného státu Evropské unie, napoví, zda výkon kolektivní správy
téhož práva ve vztahu k témuž předmětu ochrany (dílu) prováděný na určitém území
jedinou osobou je z pohledu unijního práva legitimní. Z výše uvedeného kontextu
je zřejmé, že závažnost vznesené předběžné otázky se neohraničuje jenom na území
ČR a ani na působnost českého kolektivního správce, ale že očekávaný judikát bude
významný i pro celoevropský diskurz o vhodném uspořádání kolektivního výkonu
autorských a souvisejících práv, jak jej předznamenává legislativní návrh směrnice,
předložený Komisí.
5. Návrh směrnice o kolektivní správě a multiteritoriálním
licencování online práv
Návrh směrnice upravující kolektivní správu a multiteritoriální licencování online
práv na vnitřním trhu předložila dne 11. července 2012 Komise ke schvalovacímu
procesu Evropskému Parlamentu, Radě EU a k posouzení národním parlamentům
a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru. Francie, Lucembursko, Švédsko
a Polsko podaly tzv. odůvodněné stanovisko pro rozpor návrhu s principem subsidiari-
ty, k němuž se Komise bude kvalifikovaně vyjadřovat. První čtení návrhu v Evropském
parlamentu je naplánováno na listopad roku 2013. Diskutovaný návrh směrnice ne-
shledal Parlament ČR v rozporu s principem subsidiarity a Výbor pro evropské záleži-
tosti Senátu Parlamentu ČR 7. listopadu 2012 pouze vzal návrh směrnice na vědomí
bez zvláštního projednání.
Iniciativa Komise harmonizovat pravidla pro poskytování služeb kolektivní správy,
vymezujících právní rámec ve vztazích mezi autory a osobami poskytovatelů interneto-
vých služeb (dále jen „ISP“), kteří umožňují svým klientům takřka neomezený přístup
k chráněnému obsahu, bez dostatečných legislativních záruk ochrany práv jejich ko-
lektivně zastupovaných nositelů, je obecně akceptovatelná a pochopitelná. Kolektivní
správa by v intencích navrhované směrnice měla pro digitální a online užití hromadně
zastupovaného repertoáru děl podle navrhovatele zajišťovat tzv.
one-stop-shop
osobám
ISP, aby tyto nemusely uzavírat licenční smlouvy se všemi autory a nositeli práv k dí-
lům, nabízeným v rámci svých služeb klientům v neohraničeném územním rozsahu.
I když politické rozhodnutí Komise upravit systém kolektivní správy do uceleného
legislativního rámce formou předkládané směrnice z pohledu jí veřejně deklarovaných
173
Řízení ve věci žalobce OSA-Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním, o.s. proti žalované
Léčebné lázně Mariánské lázně, a.s., sp. zn. 19 C 61/2011 bylo do rozhodnutí Soudního dvora EU
o předběžné otázce usnesením Krajského soudu v Plzni dne 10. dubna 2012 přerušeno.