88 / 220
86
ní ochrany vlastnických práv autorů při legálním zpřístupňování jejich tvorby uživatel-
ské veřejnosti je ospravedlněno navíc i kvazi-monopolní postavení osoby kolektivního
správce v teritoriálně vymezených podmínkách jeho působnosti na českém území.
164
Udělení oprávnění k výkonu kolektivní správy Ministerstvem kultury ČR po splně-
ní zákonem stanovených podmínek pouze jedné osobě kolektivního správce, je odů-
vodněno snahou zaručit jednotný a přehledný mechanizmus registrování a veřejného
zpřístupňování autorskoprávně chráněných statků, představujících hromadně určený
repertoár kolektivního správce, při smluvním nastavení nediskriminačních podmínek
kolektivního zastupování nositelů autorských práv k takto definovanému repertoáru.
Tyto podmínky reflektují zákonný rámec úpravy vztahů kolektivního správce k za-
stupovaným nositelům práv, včetně zejména pravidel pro rozúčtování od nabyvatelů
uživatelských licencí inkasovaných autorských odměn. S veřejnoprávním vybavením
osoby kolektivního správce oprávněním zastupovat majetkové autorské zájmy nepo-
chybně souvisí i monitorování uživatelského prostředí při plnění smluvních povinností
licenčních nabyvatelů a jejich prosazování kolektivním správcem coby aktivně proces-
ně legitimovaným účastníkem v řízeních o civilních žalobách na úhradu autorských
odměn či na vydání bezdůvodného obohacení za neoprávněné užití jeho repertoáru
uživateli. Držitel oprávnění k výkonu kolektivní správy by měl být zároveň osobou ga-
rantující nad rámec smluvního zastoupení i smluvně nezastupovaným autorům výnosy
z výkonu jejich povinně kolektivně spravovaných práv, či práv, k nimž byla autorským
zákonem kolektivní správa rozšířená.
165
V takto, zákonem nastavené podobě kolektiv-
ní správy autorských práv se zřetelně objevuje i veřejnoprávní prvek regulace vztahů
mezi osobou správce a autory či dalšími kolektivně zastupovanými nositeli práv, který
kolektivního správce vychyluje z klasických soukromoprávních vztahů obchodních
164
Viz § 98 odst. 6 písm. c) zák. č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem
autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). I když ne každá autorskoprávní legislativní
materie evropských zemí zakotvuje explicitně monopolní výsadu osoby kolektivního správce, kolektiv-
ní správci se
de facto
těší monopolnímu, resp. dominantnímu postavení v rozsahu jejich územní pů-
sobnosti na základě státem uděleného oprávnění k výkonu kolektivní správy autorských majetkových
práv. Exkluzivní pověření zastupováním ve výkonu těchto výlučných práv jejich nositeli, kteří v rámci
interního dozoru nad činností kolektivního správce a kolegiálními rozhodnutími valné hromady všech
zastupovaných nositelů práv legitimizují jeho licenční a administrativní politiku ve vztahu k uživatelům
děl i hospodaření s inkasovanými autorskými honoráři, odůvodňuje uvedenou monopolizaci kolektivní
správy a její exempci z pravidel hospodářské soutěže podnikatelů. Nakolik činnost osoby kolektivního
správce není vystavená konkurenční soutěži, nemělo by na ní dopadat podezření z eventuálního naru-
šování hospodářské soutěže formou dohod ani spojování soutěžitelů. S touto eventualitou nelze počítat
ani u dohod uzavíraných podle § 101 odst. 11 autorského zákona, neboť jejich kogentní zákonná úprava
sleduje zabezpečení výhody pro uživatele, spočívající v jeho oprávnění od alespoň dvou kolektivních
správců požadovat, aby pro dosažení účelu uzavření licenční smlouvy k různým jimi spravovaným před-
mětům ochrany pověřili společného zástupce, který při stanovení výše licenčních odměn vychází ze
zveřejněných sazebníků na dohodě zúčastněných kolektivních správců.
165
Srov. § 96 a § 101 odst. 9 zák. č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem
autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).