126 / 268
124
Arpádovců, avšak během druhé světové války byla užívána jako symbol maďarské na-
cistické Strany Šípových křížů. Pan Fáber stál s Arpádovou vlajkou v ruce na náměstí,
přibližně ve vzdálenosti sto metrů od shromáždění proti rasismu a nenávisti. ESLP
zjistil, že stěžovatel se nechoval násilně nebo znevažujícím způsobem. Proto nepředsta-
voval hrozbu pro veřejný pořádek. Neměl tedy být postižen za pouhé demonstrování
Arpádovy vlajky. V závěru ESLP také poznamenal, že za určitých okolností by takové
projevy byly srovnatelné s podněcováním ke zločinům proti lidskosti, ale případ stě-
žovatele to nebyl.
30
Dále ve věci
Giniewski proti Francii
31
ESLP poznamenal, že v demokratické spo-
lečnosti je nezbytné, aby debata o příčinách zvlášť závažných činů, jako jsou zločiny
proti lidskosti, probíhala volně.
32
Stěžovatel v této věci byl odsouzen za publikaci článku
o Janu Pavlovi II., který se zdál být urážlivým pro náboženskou obec. ESLP poznamenal,
že i když stěžovatel kritizoval papeže, nelze to vnímat jako urážku celého křesťanského
náboženství. Omezení práv stěžovatele proto bylo v rozporu s článkem 10 EÚLP.
Zmínku o zločinech proti lidskosti najdeme také v rozsudku ESLP ve věci
Feldek
proti Slovensku,
33
a to v odlišném stanovisku soudců Fischbach a Lorenzen. Nicméně
ani zde nebyl stěžovatel přímo obviněn z nevhodných projevů, přímo spojených se
zločiny proti lidskosti. Soudci pouze odkázali na to, že články stěžovatele byly napsány
v duchu Norimberského tribunálu, který trestá zejména zločiny proti lidskosti. Případ
se týkal několika článků, které napsal Ľubomír Feldek. Zmiňoval „fašistickou minu-
lost“ tehdejšího člena slovenské vlády, Dušana Slobodníka. Feldek byl pro tyto články
slovenskými soudy odsouzen a před ESLP namítal porušení článku 10 EÚLP. ESLP
mu vyhověl, protože vyhodnotil jeho stati jako přispívající k veřejné debatě.
Nyní se zaměříme na rozbor judikátů ESLP dle článku 10 EÚLP ve věci válečných
zločinů.
ͺ. Projevy týkající se válečných zločinů
V článku 6 Statutu Norimberského tribunálu nalezneme historicky první definici
pojmu „válečné zločiny“. Jimi se rozumí „porušení zákonů války nebo válečných zvyk-
lostí. Takové porušení bude v sobě zahrnovat vraždu, zlé nakládání nebo deportaci
civilního obyvatelstva z obsazeného území nebo v něm k otrocké práci, nebo pro jaký-
koliv jiný účel, vraždu válečných zajatců nebo osob na moři, nebo zlé nakládání s nimi,
zabíjení rukojmí, plenění veřejného nebo soukromého majetku, svévolné ničení měst
a vesnic, nebo pustošení neodůvodněné vojenskou nutností, nebude však na ně ome-
zeno…“.
34
Tato definice posloužila jako základ pro současné vymezení tohoto pojmu.
30
Fáber Case, op. cit.,
para. 58.
31
ESLP,
Giniewski v. France
, stížnost č. 64016/00, rozsudek ze dne 31. ledna 2006.
32
Giniewski Case, op. cit.,
para. 51.
33
ESLP,
Feldek v. Slovakia,
stížnost č. 29032/95, rozsudek ze dne 12. července 2001.
34
Dohoda o stíhání a potrestání hlavních válečných zločinců Evropské Osy ze dne 8. srpna 1945,
op. cit.