123 / 268
121
. Projevy týkající se zločinu genocidia
Než se podíváme přímo na ochranu projevů týkajících se zločinu genocidia, je
zapotřebí si připomenout definici tohoto zločinu podle mezinárodního práva, kte-
rou nalézáme ve článku 6 Římského statutu. Tato definice byla převzata z článku II
Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidia z roku 1948
13
a zahrnuje kterýkoli
z níže uvedených činů, spáchaných v úmyslu zničit úplně nebo částečně některou ná-
rodní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu jako takovou. Jsou to následující
činy: 1) usmrcení příslušníků takové skupiny; 2) způsobení těžkých tělesných ublížení
nebo duševních poruch členům takové skupiny; 3) úmyslné uvedení kterékoli skupiny
do takových životních podmínek, které mají přivodit její úplné nebo částečné fyzické
zničení; 4) přijetí opatření směřujících k zabránění rození dětí; a 5) násilné převádění
dětí z jedné skupiny do jiné.
14
Mimoto Úmluva o genocidiu zahrnuje článek III, který stanoví trestnost i pro další
činy, jako jsou spolčení k spáchání genocidia, veřejné podněcování ke genocidiu, po-
kus o genocidium a účastenství na genocidiu.
15
Jeho obsah byl transformován do usta-
novení Statutu MTS v části věnované obecným zásadám trestního práva, zejména jde
o článek 25 odstavec 3 Římského statutu, týkající se napomáhání ve spáchání zloči-
nu.
16
V případě, že trestné jednání uvedené ve článcích II. a III. Úmluvy o genocidiu
nenaplňuje úplně tuto definici, tedy nebyl prokázán úmysl zničit některou národní,
etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu, může být přesto postižitelné jako zločin
proti lidskosti, válečný zločin nebo obyčejný trestný čin.
17
Judikatura ESLP k projevům v otázce genocidia je velmi omezena. Autorce se po-
dařilo nalézt pouze jeden rozsudek tohoto soudu, kde ústředním bylo právo zaruče-
né článkem 10 EÚLP. Jde o případ
Perinçek proti Švýcarsku.
18
Pan Doğu Perinçek,
který podal stížnost k ESLP, je tureckým občanem. Má titul doktora práv a zastává
funkci předsedy turecké Dělnické strany. V roce 2005 se účastnil několika konferencí
ve Švýcarsku, kde během svých vystoupení veřejně popřel, že Osmanská říše spáchala
zločin genocidy proti arménskému národu v roce 1915. Zejména zmínil, že myšlen-
ka arménské genocidy je „mezinárodní lží“. Na základě těchto sdělení podalo proti
němu sdružení Švýcarsko-Arménie žalobu u švýcarského soudu. Dne 9. března 2007
lausannský soud odsoudil pana Perinçeka za rasovou diskriminaci a uložil mu pokutu
ve výši několika tisíc eur. U švýcarských soudů byl doktor práv neúspěšný a obrátil se
tedy se stížností na ESLP.
13
Vyhláška ministra zahraničních věcí ze dne 28. dubna 1955 o Úmluvě o zabránění a trestání zločinu
genocidia č. 32/1955 Sb. znění účinné od 12. 1. 1951.
14
Římský statut Mezinárodního trestního soudu,
op. cit
.
15
Úmluva o zabránění a trestání zločinu genocidia,
op. cit
.
16
Římský statut Mezinárodního trestního soudu,
op. cit
.
17
ŠTURMA, Pavel. Definice zločinů a další hmotněprávní aspekty v Římském statutu Mezinárodního
trestního soudu.
Trestněprávní revue,
2002, no. 2, s. 43.
18
ESLP,
Perinçek v. Switzerland,
stížnost č. 27510/08, rozsudek ze dne 17. prosince 2013.