SLP 09 (2015)

117

konfliktů) v co možná nejširším rozsahu. Argumentace soudkyně Benito navíc zcela

postrádá relevantní právní odůvodnění jejího implicitního závěru, podle něhož je se-

xuální násilí spáchané proti dětským vojákům v rámci mezinárodního obyčejového

práva jednou z forem válečného zločinu.

ͼ. Závěr

Hlavním cílem této práce bylo na příkladu dětských vojáků ukázat problematické

aspekty vztahu mezi mezinárodním humanitárním a mezinárodním trestním právem

a důsledky z tohoto vztahu plynoucí. Jak bylo demonstrováno na dvou rozhodnu-

tích mezinárodních trestních soudů - na případu Sama Hingy Normana v řízení před

Zvláštním soudem pro Sierra Leone a na případu Thomase Lubangy v řízení před

Mezinárodním trestním soudem, problematika vztahu těchto dvou právních odvětví je

velmi aktuální a dosud nedořešenou záležitostí. Jak bylo v práci představeno, vždy zá-

leží na tom, zdali jejich vzájemný vztah posuzujeme optikou mezinárodního trestního

práva (jehož účelem je stíhání a trestání pachatelů zločinů podle mezinárodního prá-

va trestně odpovědných podle pravidel mezinárodního trestního práva) nebo naopak

optikou mezinárodního humanitárního práva (jehož účelem je mimo jiné přijetí pra-

videl upravujících způsob vedení ozbrojených konfliktů za účelem poskytnutí ochra-

ny vybraným skupinám osob v době ozbrojeného konfliktu). Přestože je účel obou

těchto právních odvětví odlišný, v řadě případů se může překrývat, což se ukázalo jak

v rozhodnutí Zvláštního soudu pro Sierra Leone v řízení se Samem Hingou Normanem

i v rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu v řízení s Thomasem Lubangou. Ve větši-

novém rozhodnutí odvolacího senátu v řízení se Samem Hingou Normanem a v menši-

novém rozhodnutí soudkyně Elizabeth Odio Benito v řízení s Thomasem Lubangou pře-

važovala optika mezinárodního humanitárního práva - ochrana dětí mladších patnácti

let v rámci ozbrojených konfliktů převážila nad zásadami mezinárodního trestního práva

nullum crimen sine lege

a zásadou legality. V menšinovém rozhodnutí soudce Robertsona

v řízení se Samem Hingou Normanem a ve většinovém rozhodnutí projednacího sená-

tu v řízení s Thomasem Lubangou naopak převažovala optika mezinárodního trestního

práva - základní zásady trestního práva a pravidla vedení mezinárodního trestního řízení

převážila nad obecnou ochranou dětí mladších patnácti let v rámci ozbrojených konflik-

tů typickou pro mezinárodní humanitární právo, čímž se mezinárodní trestní právo

zcela zřetelně emancipovalo od mezinárodního humanitárního práva.

V rámci mezinárodního práva i nadále probíhá, a zřejmě ještě dlouho bude probí-

hat, diskuze nad tím, jak se vypořádat s nedorešenými otázkami vztahu mezi oběma

uvedenými právními odvětvími. Z pohledu mezinárodního trestního práva je nut-

né zodpovědět otázku, jak se v rámci mezinárodního trestního práva vypořádat s již

Viz KURTH, Michael E. The

Lubanga

case of the International Criminal Court: A Critical Analysis

of the Trial Chamber´s Findings on Issues of Active Use, Age, and Gravity, s. 442 [online].

Goettingen

Journal of International Law

5 (2013) 2 [cit. 2015-01-25].

Dostupné z: