129 / 268
127
Ve shora uvedených případech žádaly vlády smluvních států ESLP obvykle o apli-
kaci článku 17 EÚLP s tím, že se jedná o „hate speech“, podněcování k násilí.
44
Trvaly
na tom, že zmíněné projevy nejsou EÚLP chráněny. K tomu však ESLP uzavřel, že
článkem 10 EÚLP jsou chráněny i projevy, které uráží, šokují nebo znepokojují.
Článek 17 EÚLP proto nelze automaticky použít ani na projevy související s válečný-
mi zločiny, zločiny proti lidskosti a zločiny genocidy.
Abstrakt:
Příspěvek je zaměřený na rozbor judikatury Evropského soudu pro lidská práva
(ESLP), týkající se svobody projevu dle článku 10 Evropské úmluvy o lidských právech
a základních svobodách (EÚLP) k otázce zločinů podle mezinárodního práva. V úvodu
je dána krátká charakteristika těchto zločinů, následuje analýza rozsudků ESLP ve věci
projevů vztahujících se ke zločinům genocidy, zločinům proti lidskosti a válečným zlo-
činům. Vzhledem k novotě zločinu agrese a absenci judikatury ESLP, týkající se této
problematiky, je tento druh zločinů podle mezinárodního práva zmíněn pouze v úvodní
části. I když praxe ESLP k projevům týkajícím se zločinů podle mezinárodního práva je
poměrně omezená, lze konstatovat, že tento druh projevu je často považován za takový,
který přispívá k veřejné debatě. To znamená, že stát má menší prostor pro uvážení a do-
chází k restriktivní interpretaci účelů podle odstavce 2 článku 10 EÚLP.
Klíčová slova:
Zločiny podle mezinárodního práva, zločiny proti lidskosti, válečné zločiny, zločin
genocidia, článek 10, svoboda projevu, Evropská úmluva o lidských právech, Evrop-
ský soud pro lidská práva, EÚLP, ESLP.
44
HARRIS, David J., O’BOYLE, Michael, BATES, Edward P., BUCKLEY, Carla M.
Law of the European
Convention on Human Rights, op. cit.
, s. 452.