![Show Menu](styles/mobile-menu.png)
![Page Background](./../common/page-substrates/page0142.jpg)
140
ͺ. Použití nových technologií v boji proti terorismu
Problematika boje proti terorismu nebo dokonce „války“ s terorismem je úzce spjatá
zejména s teroristickými útoky proti USA v roce 2001. Jinou stále problematickou ob-
lastí je Blízký východ a časté teroristické útoky z palestinských území nebo Libanonu
na Izrael ze strany zejména palestinského hnutí Hamás
31
a libanonského Hizballáhu.
Pokud jde o USA, za prezidenta Bushe byla vyhlášena globální válka proti tero-
rismu. V době působení prezidenta Obamy se názor změnil – USA již dále nejsou
v globální válce proti terorismu, ale spíše ve válce proti Al-Kajdě, Talibánu a s nimi
spojenými silami.
32
Avšak Obamova administrativa pokračuje v pojetí administrativy
prezidenta Bushe v náhledu na globální válečnou oblast (battle field) a útoky dronů
jsou prováděny na různých místech včetně Pákistánu a Jemenu. Administrativa prezi-
denta Obamy věří podobně jako za prezidenta Bushe, že zákony války (válečné právo)
se uplatňuje na použití útoků dronů, z toho důvodu, že USA jsou v ozbrojeném kon-
fliktu (in an armed conflict).
Navíc Obamova administrativa nárokuje, že drony mohou být použity v
zemích
,
ve kterých mají své tábory (harbor) nepřátelští teroristé a které jsou
neochotné
nebo
neschopné
ovládat území, kde jsou takoví nepřátelé rozmístěni. Toto pojetí vylučuje
místa jako je Velká Británie nebo Francie z možné definice a lokalizace válečné oblasti
(battlefield), ale mohlo by ospravedlňovat použití dronů na místech jako je Pákistán
nebo Jemen, kde kontrola území je obtížná, a kde ústřední vlády nemohou vykonávat
účinnou kontrolu.
V této souvislosti, jestliže přijmeme předpoklad, že USA jsou v ozbrojeném konflik-
tu proti teroristům z Al-Kajdá, potom můžeme dospět k závěru, že se
uplatní válečné
právo.
Jestliže se uplatní válečné právo, v tom případě pravidla ius ad bellum určují,
zda je vojenská síla použita v souladu s právem (in a lawful way). Dá se konstatovat, že
válečné právo dovoluje cílené zabíjení (targeted killings), jestliže jsou splněny dva po-
žadavky ius ad bellum, použití síly je
nezbytné
a
přiměřené
. Mezinárodní soudní dvůr
ve známém případu
Vojenské a paravojenské činnosti proti Nikaragui
, případ Nikaragua
vs. USA z roku 1986 konstatoval, že uchýlení se k síle musí být provedeno na základě
závěru, že došlo k ozbrojenému útoku, a že to byla nezbytná reakce na takový útok.
33
Je možné argumentovat tím, že teroristické útoky Al-Kajdá v září 2001 odpovídají
ozbrojenému útoku
. Na druhé straně je také možné konstatovat, že útoky Al-Kajdá
proti USA nejsou důvodem pro realizaci práva na sebeobranu, protože Al-Kajdá ne-
zaútočila v rozsahu srovnatelném s vojenskou silou. Dalším problémem je skutečnost,
že Al-Kajdá není stát a podle tradičního mezinárodního práva, pouze státy by mohly
31
Z důvodů ochrany severního území Izraele proti ostřelování z Golanů Izrael rozmístil baterie protirake-
tového systému Iron Dome (Železná kupole) in:
Právo
z 23. 1. 2015.
32
STERIO, Melina. The United States´s Use of Drones in the War on Terror: The (Il)legality of Targeted
Killings Under International Law.
45 Case W. Res. J. Int‘l L 197
, 2012, s. 202.
33
Case Concerning Military and Paramilitary Activities in and Against Nicaragua
, Nicaragua v. USA, 1986,
I.C.J. 94.