Table of Contents Table of Contents
Previous Page  144 / 268 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 144 / 268 Next Page
Page Background

142

jatců, tj. příslušníků ozbrojených sil a dále se jedná zejména o ochranu civilního oby-

vatelstva). V širokém pojetí zahrnuje MHP i právní regulaci ozbrojeného konfliktu,

tj. včetně zakázaných prostředků a způsobů vedení ozbrojeného konfliktu. Z našeho

hlediska je důležité, že k plnění bojových úkolů jsou oprávněni

kombatanté

, příslušníci

pravidelných nebo

nepravidelných ozbrojených sil

. Pouze kombatanti jsou oprávněni

k aktům válečného násilí.

Nekombatanti

(lékaři, příslušníci zdravotní služby, duchov-

ní) nesmí být předmětem válečného násilí a mohou používat zbraně pouze ke své obra-

ně. Upadnou-li do zajetí, mají

postavení válečných zajatců

.

Jiné osoby

nejsou oprávněny

provádět válečné akce proti ozbrojeným silám válčícího státu a nepožívají ochrany

MHP. Jestliže tak přesto činí, nesou

samy za své činy odpovědnost a poškozená válčící

strana je může trestat podle svého zákonodárství.

40

Je pravděpodobné, že zejména mnohé zásahy dronů (bezpilotních letadel), ale i po-

užití dalších nových technologií, nesplňuje požadavky

ius ad bellum.

Ještě větším pro-

blémem je soulad s pravidly

ius in bello

. Pokud bychom vyšli z předpokladu, že se jed-

ná o ozbrojený konflikt, základní podmínkou je, že ozbrojenou sílu mohou používat

kombatanti

proti

kombatantům.

V souvislosti s pronásledováním teroristů, tak vyvstává

řada otázek a nejasností. Zejména USA mají dva programy týkající se dronů:

a) vojenský, který byl např. používán ve válečných oblastech Afghánistánu a Iráku

a byl namířen proti nepřátelům amerických jednotek zde rozmístěných,

b) program CIA, jehož cílem jsou podezřelí teroristé po celém světě, včetně zemí,

kde jednotky USA nejsou rozmístěny.

Zejména ve druhém případě vyvstává problém, protože program využívající drony

například v Pákistánu je řízen CIA a podléhá utajení. Pokud operátoři, kteří řídí drony,

nebo jakékoli jiné systémy nemají postavení příslušníků ozbrojených sil, jsou to civilis-

té,

nejsou kombatanty

ve smyslu práva ozbrojených konfliktů (humanitárního práva).

Dá se konstatovat, že operátoři CIA

nejsou

legálními kombatanty

41

a nepožívají tudíž

ochranu Ženevských úmluv o ochraně obětí války z roku 1949.

Další problematickou otázkou je

postavení osob – teroristů

, zda je lze považovat za kom-

batanty. Podle čl. 4 odst. 2 Ženevské úmluvy z roku 1949 o zacházení s válečnými zajatci

jsou příslušníci ozbrojených sil také příslušníci organizovaného hnutí odporu, a to i když

působí na okupovaném území. Podmínkou je, že mají v čele osobu, odpovědnou za své

podřízené, mají na dálku rozeznatelný znak, nosí otevřeně zbraň a zachovávají záko-

ny a obyčeje války. Dodatkový protokol I z roku 1977 v čl. 44 odst. 3 omezuje tyto

požadavky na jediný, kombatanti si zachovávají status kombatanta za předpokladu,

že nosí veřejně zbraň.

Členové

Al-Kajdá nebo i jiní

teroristé

by mohli být předmětem

útoků, pokud by byli kvalifikováni jako

kombatanti

, pokud ne, měli by být považováni

za civilisty, kteří jsou chráněni před vojenskými zásahy. Civilisté mohou být

předmětem

40

POTOČNÝ, Miroslav, ONDŘEJ, Jan.

Mezinárodní právo veřejné: zvláštní část.

3., dopl. a rozš. vyd.

Praha: C.H. Beck, 2002, XX, 416 s. ISBN 80-7179-358-2. s. 356-357.

41

STERIO, Melina.

op. cit.

, s. 212.