170 / 200
168
řízení řádně prověřeny,
per se
neznamená, že nejsou podnikány kroky za účelem vydá-
ní,
19
analogie se rovněž nabízí v souvislosti se situacemi, kdy ESLP v době probíhající-
ho extradičního řízení vydá předběžné opatření podle článku 39 Jednacího řádu ESLP,
kterým vydání až do odvolání zakáže. I v takových případech je totiž podle ESLP
v zásadě možné označit extradiční řízení za probíhající.
20
Nezbytným předpokladem slučitelnosti vazby s Evropskou úmluvou bude dále před-
vídatelnost právní úpravy a praxe, absence svévole a v neposlední řadě urychlený po-
stup orgánů jak v řízení extradičním, tak v řízení azylovém.
21
Není tajemstvím, že
celková doba azylového řízení v České republice
22
může někdy dosáhnout měsíců až
let.
23
Právní úprava předběžné vazby přitom vyplývá z jejího dočasného charakteru
24
a pravděpodobně právě z toho důvodu zákonodárce nevymezil její maximální dobu
trvání.
25
V důsledku kombinace uvedených faktorů potom může nastat situace, kdy
jedinec bude držen v předběžné vazbě po dlouhou dobu s tím, že k jeho vydání po této
době ve skutečnosti nakonec vůbec nedojde.
26
Právě takovou právní (ne)jistotu ohledně
právní úpravy, resp. rozhodování příslušných státních orgánů o trvání vazby za účelem
vydání hraničící se svévolí přitom ESLP konstantně kritizuje.
27
Otázkou proto je, zda by
ten který individuální případ osoby držené v předběžné vazbě obstál v hledáčku důklad-
ného a někdy velmi přísného posouzení ze strany štrasburského soudu.
19
Srov. rozsudek ESLP, Mokallal proti Ukrajině, stížnost č. 19246/10, rozsudek z 10. listopadu 2011, odst. 43.
20
Srov. např. nedávný rozsudek ESLP, Kasymakhunov v Rusko, č. 29604/12, rozsudek ze dne 14. listopa-
du 2013, odst. 170-171 a judikatura zde citovaná.
21
Srov. Saadi proti Spojenému království, op. cit., odst. 74, či rozsudek ESLP, Efremidzi v Řecko, stížnost
č. 33225/08, rozsudek z 21. června 2011, odst. 56, nebo rozsudek ESLP (velký senát), M.S. v Belgie,
stížnost č. 50012/08, rozsudek z 31. ledna 2015, odst. 152-153
22
Ve smyslu uvedeného stanoviska pléna Ústavního soudu je za azylové řízení třeba považovat jak řízení
o udělení mezinárodní ochrany před Ministerstvem vnitra, tak přezkumné řízení před správními soudy
včetně řízení o kasační stížnosti před Nejvyšším správním soudem (srov. odst. 22
in fine
stanoviska pléna).
23
Příkladem takové praxe mohou být například skutkové okolnosti nedávného rozsudku ESLP, Budrevich
v Česká republika, rozsudek citován výše, odst. 8-33.
24
Předběžná vazba v zásadě toliko předchází, v rámci tzv. předběžného šetření, vydávací vazbě podle § 101
zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních nařizované v návaznosti na rozhodnutí
ministra spravedlnosti o povolení vydání.
25
Srov. maximální dobu vydávací vazby podle § 101 odst. 5 zákona o mezinárodní justiční spolupráci
ve věcech trestních, případně též
per analogiam
§ 46a zákona č. 325/1999 Sb., o azylu.
26
Příkladem může být případ ukrajinského státního občana G. K., který nejdříve strávil déle než dva roky
v předběžné vazbě, poté – do zrušení rozhodnutí ministra spravedlnosti o povolení vydání Ústavním sou-
dem – déle než půl roku ve vazbě vydávací, později opět postupně v předběžné a později vydávací vazbě
dalších pět měsíců, kdy byl nakonec z vazby propuštěn z důvodu zastavení extradičního řízení, když stát,
jenž vydání G. K. žádal, vzal svou žádost zpět; G. K. strávil ve vazbě za účelem vydání, ke kterému však
nakonec nikdy nedošlo, celkem déle než tři roky. Srov. nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 1755/12 ze
dne 8. ledna 2013.
27
Srov. Rozsudek ESLP, Abdulkhakov v Rusko, stížnost č. 14743/11, rozsudek z 2. října 2012, odst. 176-
181. Ponechávám stranou samostatný, neméně důležitý aspekt, jímž jsou materiální podmínky vazby;
srov. Saadi proti spojenému království, op. cit.