SLP 08 (2014)

167 / 200

165
KOLIZE PRÁV MIGRANTŮ S DALŠÍMI DOTČENÝMI ZÁJMY:
SOUBĚH EXTRADIČNÍHO A AZYLOVÉHO ŘÍZENÍ
A PROBLÉM TZV. PŘEDBĚŽNÉ VAZBY
Viktor Kundrák 1
Ochrana práv migrantů patří v současnosti nepochybně k jedné z nejpalčivějších
oblastí lidských práv na evropské půdě. Dotýká se přitom nejen výlučně oblasti ochra-
ny lidských práv a dokonce ne pouze práva jako takového. Demografická proměna
Evropy v průběhu druhé poloviny 20. století a lhostejnost, nerozhodnost či (bez nut-
né negativní konotace daného významu) neschopnost evropských států adekvátně, tj.
účinně a včas přizpůsobit své právní úpravy někdy pozvolna rostoucímu, jindy nára-
zovému přílivu uprchlíků na starý kontinent totiž způsobuje množství společenských
problémů a podněcuje velmi citlivé politické debaty.2 Důležité změny v právním řádu
přitom předpokládají politickou vůli a ochrana základních práv migrantů se proto
v dané souvislosti ocitá ve velmi nejisté pozici.3 Evropský soud pro lidská práva (dále
jen „ESLP“) měl prostřednictvím stížností mířících proti našemu státu opakovaně
možnost vyslovit se k různým aspektům tuzemského uprchlického resp. cizineckého
práva 4 a je nutno konstatovat, že jakkoliv není Česká republika s daným tématem v praxi
konfrontována v takovém rozsahu, jako některé jiné evropské státy, v dané oblasti existu-
je celá řada výzev, více či méně naléhavých. Tyto výzvy můžeme spatřovat nejen v úrovni
teoretické na poli mezinárodního práva stricto sensu, ale i v souvislosti s určitou reflexí
mezinárodních závazků v oblasti lidských práv ve vnitrostátní úpravě a praxi.
Fenomén migrace, motivované ať už čistě „uprchlickými“5 či jinými, tj. zejména
klimatickými důvody či válečnými konflikty, nabádá jednak k akademickým diskusím
o příčinách pohybu stále většího množství jednotlivců, kteří dobrovolně nebo z do-
nucení opouštějí své domovy s vidinou většího štěstí za hranicemi svých států, jednak
k potřebě řešit důsledky, které jsou s migrací spojené. Mnoho souvisejících diskusí po-
1 Autor je studentem doktorského studia Právnické fakulty Univerzity Karlovy a pracovníkem kanceláře
vládního zmocněnce pro zastupování státu před Evropským soudem pro lidská práva; v době přípravy
tohoto příspěvku byl členem pracovní skupiny k extradicím zřízené při Výboru proti mučení Rady vlády
pro lidská práva. Text je založen jednak na zjištěních této pracovní skupiny, jednak na osobních úvahách
autora.
2 Nejkřiklavějším příkladem je rostoucí vliv krajně pravicových hnutí, která na tématech migrace dokonce
staví své politické programy; srov. např. úspěch strany Národní fronty ve Francii v rámci posledních voleb
do Evropského parlamentu.
3 Srov. např. iniciativu Migrants Matter poukazující na tento fenomén ).
4 Srov. rozsudek ESLP, Rashed v Česká republika, stížnost č. 298/07, rozsudek z 27. listopadu 2008, roz-
sudek ESLP, Diallo v Česká republika, stížnost č. 20493/07, rozsudek z 23. června 2011, rozsudek ESLP,
Buishvili v Česká republika, stížnost č. 30241/11, rozsudek z 25. října 2012, či nedávný rozsudek ESLP,
Budrevich v Česká republika, stížnost č. 65303/10, rozsudek ze 17. října 2013.
5 Míněno v užším pojetí daného významu ve světle definice obsažené v Úmluvě o právním postavení
uprchlíků z roku 1951.