164 / 200
162
čl. 3 Úmluvy bez ohledu na poskytnuté záruky.
31
ESLP vzal v tomto případě v úva-
hu dlouhou tradici dodržování lidských práv jakož i skutečnost, že stěžovatelé nebyli
schopni prokázat, že by USA někdy v minulosti v obdobných případech poskytnu-
té záruky porušily.
32
Záruky byly proto shledány jako dostatečné, jelikož Soud nebyl
přesvědčen o tom, že by v budoucnu došlo k porušení poskytnutých záruk ze strany
USA.
33
Stejný postoj přitom ESLP zaujal již dříve v případu Boumediene a další
proti Bosně a Herzegovině
.
34
Ne vždy je však možné opřít se o dlouhou tradici úcty k lidským právům a de-
mokratické zřízení. I v takových případech však nemusí nutně dojít k porušení čl. 3
Evropské úmluvy. V případu Gasayev proti Španělsku měl být stěžovatel čečenského
původu podezřelý z terorismu navrácen do Ruska.
35
ESLP se zde přitom spokojil s di-
plomatickými zárukami, ve kterých se Rusko výslovně zavázalo dodržovat závazky
vyplývající pro něj z čl. 3 Evropské úmluvy.
36
Přestože stěžovatel předložil několik
zpráv nevládních organizací, které potvrzovaly porušování zákazu mučení v Rusku, po-
kud se jedná o Čečence, soud konstatoval, že Rusko, jakožto smluvní strana Evropské
úmluvy, je jí vázáno, a to včetně zákazu mučení a jiného nedovoleného zacházení.
37
Navrácení osoby za současného poskytnutí diplomatických záruk bylo proto v souladu
s Evropskou úmluvou. Obdobně rozhodl ESLP i v případu Shamayev a další proti
Gruzii a Rusku.
38
Soud v tomto případu uvedl, že ačkoli byla lidská práva v Čečensku
obecně porušována ze strany ruských orgánů, což dokládaly i přiložené zprávy, stěžova-
telům se nepodařilo prokázat, že by jim hrozilo osobní nebezpečí.
39
Pouhá hypotetická
hrozba nedovoleného zacházení nebyla shledána dostatečnou a byla dále vyloučena
právě poskytnutými zárukami ze strany Ruska.
40
Navrácení osob zde bylo shledáno
v souladu s čl. 3 Evropské úmluvy.
Byť se ESLP v těchto rozhodnutích podrobněji nezabýval porušováním zákazu mu-
čení a jiného nedovoleného zacházení v Rusku, pokud je o osoby čečenského půvo-
du, není pravděpodobně možné učinit závěr, že by zde docházelo k systematickému
31
Srov. rozsudek ESLP, Babar Ahmad a další v Velká Británie, stížnosti č. 24027/07, 11949/08 a 36742/08,
rozhodnutí z 10. dubna 2012, odst. 98, 104.
32
Tamtéž, odst. 105-107.
33
Tamtéž, odst. 108.
34
Srov. rozhodnutí ESLP, Boumediene a další v Bosna a Hercegovina (rozhodnutí o nepřijatelnosti), stíž-
nosti č. 38703/06, 40123/06, 43301/06, 43302/06, 2131/07 a 2141/07, rozsudek z 18. listopadu 2008.
Nedostatkem obou rozhodnutí bylo, že se ESLP nevyjádřil k porušením zákazu mučení, které namítaly
nevládní organizace, přestože se rovněž jednalo o osoby podezřelé z terorismu a byly proto relevantní pro
posouzení obou případů. Podrobněji IZUMO, A. Diplomatic Assurances against Torture and Ill Treatment:
European Court of Human Rights In: Jurisprudence. Columbia Human Rights Law Review. 2010, 42(1).
35
Rozhodnutí ESLP, Gasayev v Španělsko, stížnost č. 48514/06, rozhodnutí z 19. února 2009.
36
Tamtéž, odst. 2.
37
Tamtéž, odst. 2.
38
Rozsudek ESLP, Shamayev a další v Gruzie a Rusko, stížnost č. 36378/02, rozsudek z 12. dubna 2005.
39
Tamtéž, odst. 350-352.
40
Tamtéž, odst. 352.