178
předešlo (příp. se alespoň snížil jejich rozsah). S ohledem na současné pojetí suverenity
států (úvahám o možné redefinici se zde věnovat nebudeme) jde ale také stále jen
o velmi vzdálené úvahy.
Velké počty „nepravých“ uprchlíků přicházejících na území států jsou ale realitou.
Z hlediska humanitárního by se proto jevilo vhodné napsat, že nezbytným řešením je
přijetí komplexní mezinárodněprávní úpravy jejich situace, neboť jen to je schopno
přinést garanci poskytnutí ochrany mimo jejich domovskou zemi v případě, že se tam
nemohou vrátit. Toto hledisko ale pro státy nemusí být tím, o které se budou chtít
opřít. Pokud ale nebudou chtít opevnit své hranice, vystavět zdi a umístit na ně ostnatý
drát, zdá se, že nějaké východisko hledat musejí. Byť možná nikoli směrem k ochraně
příchozích, ale směrem k jejich domovským zemím, aby z nich jejich obyvatelé nemu-
seli odcházet, či k větší pomoci zemím sousedícím.




